Zasedala uhelná komise. Připraví scénáře konce uhlí v ČR od roku 2030 dále

"Pracovní skupiny si zadaly úkoly a analytické materiály, které budou v nejbližším měsíci a půl předkládat. Osobně považuji za velmi důležité, že v těch letech, která se budou modelovat, ve kterých by mohlo skončit uhlí, je rok 2030. Myslím, že to je poměrně ambiciózní a správný krok," řekl Rovenský. Scénáře by měly být vytvořeny pro roky 2030 až 2050. "Deadline pro zpracování analýz je leden, v rámci jednotlivých pracovních skupin si myslím, že některé věci budou hotové už v prosinci," dodal.

"Podle toho, co doporučují vědci, abychom předešli katastrofickým dopadům změn klimatu, tak už by Česká republika, ale i ostatní vyspělé země, měly skončit s uhlím někdy kolem roku 2030," doplnil Koželouh. "Chceme-li dospět k omezování uhelné energetiky, musíme mít nějakou náhradu," řekl poslanec a člen komise Jan Zahradník (ODS). Uvedl, že náhrada je v jaderné energetice. Podle něj je reálný konec uhlí až mezi lety 2040 a 2050.

"Útlum uhlí musí probíhat v souladu se zajištěním nových zdrojů na bázi jádra a obnovitelných zdrojů energie. Shoda na dnešní uhelné komisi," napsal na twitteru ministr průmyslu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO).

Útlum uhlí musí probíhat v souladu se zajištěním nových zdrojů na bázi jádra a OZE. Shoda na dnešní Uhelné komisi (UK). Jednání předcházelo setkání s šéfy německé UK, se kterou zahajujeme úzkou spolupráci. https://t.co/1ondhq4f6w prostřednictvím @oEnergetice pic.twitter.com/j3x0UiUuvJ

Předsedové české komise, kromě Havlíčka také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), dnes společně s dalšími zástupci resortů jednali také s bývalými předsedy německé uhelné komise Barbarou Praetoriusovou a Stanislawem Tillichem. Podle Havlíčka komise zahájily úzkou spolupráci, příští společné setkání se uskuteční v Německu.

Německá komise se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Podle Havlíčka má v roce 2032 padnout definitivní rozhodnutí, které z dat bude platit.

"Nadnesli nám vyčíslení dopadu útlumu uhlí, které je skutečně astronomické. Mimo to, že přijde o práci řádově 25.000 přímých pracovníků, se předpokládá, že celkový účet bude okolo 80 miliard eur (přes dva biliony korun)," řekl k jednání s německou stranou Havlíček. Tamní komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou polovinu částky ve formě strukturální pomoci.

Havlíček připomněl, že Karlovarský kraj bude jedním z šesti uhelných regionů v zemích Evropské unie, kterým Evropská komise poskytne technickou pomoc s útlumem těžby a změnou hospodářství. Vláda podle něj pak podporuje specificky tři regiony - Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský - na několika úrovních. "Není to bezprostředně spjato s útlumem uhlí, je to obecně spjato s tím, že ty regiony jsou méně ekonomicky vybavené," řekl ministr.

"Evropská unie chystá poměrně masivní podporu všech uhelných regionů, což pochopitelně bude jedním z našich vážných požadavků vůči Evropské komisi, ať už se bude jednat o regiony konkrétní a nebo to půjde celkově do České republiky a my to budeme dále distribuovat," dodal Havlíček.

"V regionech, jako je Ústecký, Karlovarský, ale i Moravskoslezský kraj, jsou řešení zejména v tom, aby se současná energetika měnila a v těchto krajích začaly růst třeba obnovitelné zdroje. Ale jsou to i další průmyslové sektory a další firmy, které mohou pracovní místa nahradit. Koneckonců i Státní energetická koncepce počítá s tím, že výhledově bude více pracovních míst v obnovitelných zdrojích než v uhelném průmyslu," řekl Koželouh.

Uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenná komise se schází každý měsíc. První zásadní výstupy lze podle ministra Brabce očekávat koncem příštího roku.