České firmy se mohou na stavbě bloku v Dukovanech podílet z 65 procent, tvrdí studie

Český průmysl se může podílet na výstavbě připravovaného jaderného bloku v Dukovanech z až 65 procent. Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) by se v takovém případě mohl navýšit až o 234 miliard korun a příjmy do veřejných rozpočtů o 96 miliard korun. Počítá s tím studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou dnes její autoři představili na tiskové konferenci.

Podle nich je do budoucna vhodné uvažovat o výstavbě až čtyř nových reaktorů, což by dál navyšovalo tuzemské výnosy.

Česko v současnosti připravuje výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotový v roce 2036. Energetická společnost ČEZ, která má projekt na starosti, vyhodnocuje nabídky tří uchazečů o stavbu. Kromě toho ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje podklady pro vládu na rozhodnutí o možné výstavbě dalších reaktorů v Dukovanech a Temelíně.

Výstavba nových bloků jaderných elektráren je podle zástupců průmyslu klíčovým projektem státu. Zdůrazňují přitom zajištění energetické bezpečnosti státu a také zapojení českých firem do projektu, což by podle nich přineslo významné výnosy i celému českému průmyslu.

Podle studie je možné zapojení českého průmyslu až do 65 procent celého projektu, a to nejen do výstavby, ale i servisních prací při jeho provozu a dodavatelských řetězců. V takovém případě by se podle autorů studie mohlo zvýšit tuzemské HDP až o 234 miliard korun. Příjmy do veřejných rozpočtů by stouply o 96 miliard korun. Kromě toho by stát podle studie vybral na daních z příjmů dalších 1,66 miliard korun ročně a na sociálním a zdravotním pojištění až 6,18 miliard korun za rok.

Při výstavbě dalších reaktorů by se výnosy dál zvyšovaly. V případě stavby čtyř bloků by tak HDP ČR stouplo až o 936 miliard korun, plyne ze studie.

"Český průmysl má eminentní zájem účastnit se v maximálním možném rozsahu na tomto strategicky důležitém projektu, který ovlivní budoucnost naší země na další minimálně půlstoletí," uvedl výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík. Tuzemské firmy podle něj mají dostatek zkušeností a zdrojů pro zásadní účast na projektu.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause bude pro co nejširší zapojení českého průmyslu do stavby důležitá především politická podpora. "Stát si to musí vzít jako svůj úkol," řekl. Nejde podle něj přitom jen o financování, ale i rozhodnost vlády při vyjednáváních s uchazeči.

ČEZ v tomto týdnu s předstihem zahájil jednání s uchazeči o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Do května si chce vyjasnit některé parametry nabídek zájemců. Finální nabídky by zájemci měli podat v polovině září letošního roku. Úvodní nabídky loni na podzim podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Detaily těchto nabídek ČEZ, který má projekt na starosti, nezveřejnil.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

Související

Petr Fiala

Česko podepíše dohodu o dostavbě Dukovan, jakmile to bude možné

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu setkal s korejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky An Tuk-kunem, s nímž jednal o tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Během návštěvy ministři průmyslu obou zemí podepsali dohody o spolupráci v civilní jaderné energetice a o spolupráci při rozvoji a podpoře bateriového ekosystému. Zástupci českých a korejských firem také uzavřeli řadu smluv, které představují klíčový krok v přípravě výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech a výrazně posilují zapojení českého průmyslu. Vláda poté na svém zasedání udělila souhlas s podpisem dohody na výstavbu nových jaderných bloků ve chvíli, kdy to bude možné.
Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Dukovany firmy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zemní plyn

Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Podle nové analýzy evropských výzkumníků nemají Maďarsko a Slovensko žádné vážné technické nebo bezpečnostní překážky, které by jim bránily v ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Obě země podle výzkumu Centra pro studium demokracie (CSD) a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) disponují dostatečnými alternativními cestami k dodávkám energií – přesto však nejenže neomezily dovoz z Ruska, ale svou závislost na něm dokonce prohloubily.

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský: Putin nepřijel na jednání se Zelenským, protože je zbabělec

Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský se ostře vyjádřil k aktuálním jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, která probíhají v tureckém Istanbulu. Podle něj skutečnost, že se ruský prezident Vladimir Putin osobně neúčastní těchto klíčových diplomatických rozhovorů, svědčí o jeho slabosti a nedostatku odvahy postavit se odpovědnosti za válku, kterou jeho režim rozpoutal. 

před 2 hodinami

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.  

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Do Turecka nepřijede Putin ani Trump. "Soudruhu, vyjednávej, sakra," vzkázala Kremlu Brazílie

Spekulace, které několik dní hýbaly světovou politikou, jsou u konce. Bílý dům ve středu oficiálně oznámil, že prezident Spojených států Donald Trump se nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v Turecku. Stejně tak ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že do Istanbulu nepojede, čímž fakticky znemožnil uskutečnění přímého setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 4 hodinami

včera

včera

Petr Fiala

Vláda naposledy vyrazila mimo Prahu. Tématem byly investice do infrastruktury

Vláda se ve středu sešla ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře k sedmému výjezdnímu zasedání do krajů. Na zasedání kabinetu, které se zabývalo mimo jiné problematikou související se Středočeským krajem a hlavním městem Prahou, navázalo v Galerii Středočeského kraje zasedání s radami obou samosprávných subjektů.

včera

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí v Evropě ovlivní Ines. Meteorologové varují před nebezpečnými jevy

V Česku panuje už řadu dní stabilní počasí, které je na květen teplotně podprůměrné. Moc také neprší. Jiná má být v těchto dnech situace v centrálním Středomoří. Vyskytnou se tam vydatné srážky a bouřky, škody bude způsobovat i silný vítr. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

včera

včera

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

včera

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

včera

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

včera

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

včera

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy