Český průmysl se může podílet na výstavbě připravovaného jaderného bloku v Dukovanech z až 65 procent. Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) by se v takovém případě mohl navýšit až o 234 miliard korun a příjmy do veřejných rozpočtů o 96 miliard korun. Počítá s tím studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou dnes její autoři představili na tiskové konferenci.
Podle nich je do budoucna vhodné uvažovat o výstavbě až čtyř nových reaktorů, což by dál navyšovalo tuzemské výnosy.
Česko v současnosti připravuje výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotový v roce 2036. Energetická společnost ČEZ, která má projekt na starosti, vyhodnocuje nabídky tří uchazečů o stavbu. Kromě toho ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje podklady pro vládu na rozhodnutí o možné výstavbě dalších reaktorů v Dukovanech a Temelíně.
Výstavba nových bloků jaderných elektráren je podle zástupců průmyslu klíčovým projektem státu. Zdůrazňují přitom zajištění energetické bezpečnosti státu a také zapojení českých firem do projektu, což by podle nich přineslo významné výnosy i celému českému průmyslu.
Podle studie je možné zapojení českého průmyslu až do 65 procent celého projektu, a to nejen do výstavby, ale i servisních prací při jeho provozu a dodavatelských řetězců. V takovém případě by se podle autorů studie mohlo zvýšit tuzemské HDP až o 234 miliard korun. Příjmy do veřejných rozpočtů by stouply o 96 miliard korun. Kromě toho by stát podle studie vybral na daních z příjmů dalších 1,66 miliard korun ročně a na sociálním a zdravotním pojištění až 6,18 miliard korun za rok.
Při výstavbě dalších reaktorů by se výnosy dál zvyšovaly. V případě stavby čtyř bloků by tak HDP ČR stouplo až o 936 miliard korun, plyne ze studie.
"Český průmysl má eminentní zájem účastnit se v maximálním možném rozsahu na tomto strategicky důležitém projektu, který ovlivní budoucnost naší země na další minimálně půlstoletí," uvedl výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík. Tuzemské firmy podle něj mají dostatek zkušeností a zdrojů pro zásadní účast na projektu.
Podle bývalého prezidenta Václava Klause bude pro co nejširší zapojení českého průmyslu do stavby důležitá především politická podpora. "Stát si to musí vzít jako svůj úkol," řekl. Nejde podle něj přitom jen o financování, ale i rozhodnost vlády při vyjednáváních s uchazeči.
ČEZ v tomto týdnu s předstihem zahájil jednání s uchazeči o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Do května si chce vyjasnit některé parametry nabídek zájemců. Finální nabídky by zájemci měli podat v polovině září letošního roku. Úvodní nabídky loni na podzim podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Detaily těchto nabídek ČEZ, který má projekt na starosti, nezveřejnil.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.
Související
Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany
Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda
Jaderná elektrárna Dukovany , firmy
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 1 hodinou
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 2 hodinami
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 5 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 6 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 8 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák