EU zastropuje ruskou ropu, přičemž každý dolar stropu znamená pro Rusko ztrátu dvou miliard dolarů

Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou. Vždyť Rusko většinu své ropy nyní prodává za cenu nižší, než je tento strop. Cena ruské ropy Ural v tomto týdnu klesla až na úroveň 45,31 dolaru za barel, vyplývá z dat Bloombergu.

Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by ruskou ekonomiku skutečně poškodila teprve úroveň stropu stanovená v pásmu od 30 do 40 dolarů za barel. Nicméně každé snížení stopu o jediný dolar se podle ní počítá. Dle její kalkulace znamená snížení stropu o jediný dolar ztrátu pro Rusko z prodeje ropy čítající dvě miliardy dolarů ročně.

Snížení úrovně stropu ze 65 dolarů na 60 dolarů za barel tak Rusko připraví o deset miliard dolarů ročně. Přitom některé země EU, hlavně Řecko, Kypr či Malta, lobovaly dokonce za stanovení stropu na úrovni 70 dolarů za barel. Jedná se o státy citelné závislé na příjmech z námořní přepravů, jež se tedy obávají citelného poklesu objemu přepravované ruské ropy.

Zastropování cen ruské ropy vstoupí v platnost v souvislosti se zavedením dalšího, v pořadí osmého sankčního balíčku, k němuž dojde toto pondělí. V rámci dané sankce například nebudou západní pojišťovací společnosti, které celosvětově zajišťují drtivou většinu pojištění tankerů, moci poskytnout pojištění těm plavidlům, jež by vyvážela ruskou ropu za cenu nad úrovní stropu.

Otázkou tak nyní je, jak na zavedení stropu zareaguje Rusko. To se nechalo slyšet, že nebude svoji ropu prodávat kterékoli zemi, jež strop odsouhlasí. Vzhledem k tomu, že jakožto člen EU se stropem souhlasí i Česko, vyvstává klíčová otázka, zda Rusko v rámci odvety a naplnění své pohrůžky přestane signatářům zastropování dodávat jen ropu vyváženou námořní cestu, které se sankce přímo týká, nebo i tu ropu vyváženou pozemní cestou, včetně ropovodu Družba.

Pokud by Rusko zastavilo dvé dodávky Družbou, na Česko by taková situace dolehla tíživě. Stále zhruba polovina veškeré ropy do ČR přitéká právě Družbou, resp. její jižní větví. Ta dodává ropu v rámci EU také Maďarsku a Slovensku. I tyto země by tedy byly dotčeny.

Největší americká banka JP Morgan v létě zveřejnila analýzu, podle níž by v případě extrémní ruské reakce na zastropování stoupla cena barelu ropy Brent na světovém až na 380 dolarů za barel. V takovém případě by se pohonné hmoty v Česku prodávaly o několik desátek korun na litr dráže než nyní, až bezmála za 90 korun za litr. Extrémní ruská reakce by dle jednoho ze scénářů zmíněné analýzy JP Morgan – toho nejpesimističtějšího – spočívala v omezení vlastní produkce ropy o zhruba pět milionů barelů denně. Zdražení pohonných hmot v Česku by však nastalo i při méně pesimistických scénářích dalšího vývoje.

Daný extrémní scénář se sice s velkou pravděpodobností nenaplní, nicméně nad ruskou odezvou i tak visí zásadní otazník a nelze zcela předjímat, co vše se na trhu s ropou může v jejím důsledku odehrát. Trh s ropou se však nyní celosvětově nachází v určitém útlumu, což snižuje riziko nějaké jeho vyhrocené reakce na novou situaci.