Koho potěší vzájemné sankce mezi EU a Ruskem? Expremiér řekl víc

Tím, že na sebe Západ s Ruskem vzájemně uvalily sankce, podle Paroubka zasekly sekeru, ač není jisté, jak kdo hluboko, do svých hospodářství. "V poslední době můžeme číst jak o extrémně rychlém růstu cen zboží v Rusku, tak o tom, že například Německo, nejsilnější ekonomika v EU, může v důsledku sankcí přijít až o 1,3 miliard euro," komentuje Paroubek.

Podle něj zákaz dovozu vybraného zboží z EU do Ruska udělal velkou službu zemím Latinské Ameriky. Pro ty tak může zákaz znamenat v podstatě tolik, jako kdyby EU snížila dovozní cla.

"Například v Brazílii už díky zákazu dovozu vybraného evropského zboží do Ruska udělila vláda za poslední měsíc asi 90 společnostem nová povolení na vývoz hovězího, vepřového i kuřecího masa. Pokud budou mít „ruské sankce" delšího trvání, může podle brazilského tajemníka pro zemědělskou politiku Brazílie zažít přímo „exportní revoluci"," tvrdí expremiér.

"Podobně tomu je i v některých jiných zemích Latinské Ameriky, ačkoliv například Argentina kvůli velké inflaci nejspíš není schopna vyvážet tolik zboží, aby na jejím domácím trhu nerostly ceny příliš rychlým tempem. Nicméně podle jejích zástupců je schopna třeba vývoz mléka velmi rychle navýšit až o pětinu," dodává Paroubek.

Upozorňuje, že pro exportéry není snadné získávat nová odbytiště a například šéf společnosti Madeta uvedl, že trvalo pět let, než se jeho společnost do Ruska dostala. Podle Paroubka ale není vůbec jisté, zda tato společnost i mnohé další svou pozici na ruském trhu získají zpět.

"Prioritou EU by mělo být co nejrychlejší urovnání situace na Ukrajině, a to v těsné spolupráci Ruskem, tedy hledání kompromisního řešení mezi Západem, tzn. v tomto konfliktu i Kyjevem, a východoukrajinskými separatisty," uzavírá lídr LEV 21.