Bukurešť - Rusko si za každou cenu snaží udržet evropský trh pro svůj energetický průmysl a uchyluje se k podpásovkám, prohlásil v rumunském parlamentu předseda výboru pro průmysl a služby Iulian Iancu. Podle něj Rusko loni v několika evropských zemích financovalo kampaně a demonstrace proti průzkumu a využití ložisek břidlicového plynu částkou 82 milionů eur (2,3 miliardy korun). Nejde o ojedinělé obvinění. Podezření má i NATO, v roce 2012 se o podobném problému hovořilo i v Bruselu.
Iancu poukázal na to, že Rusko dodává Evropě třetinu její spotřeby energetických surovin a jejich vývoz se na výkonu ruské ekonomiky podílí také zhruba třetinou.
"Odtud plyne zoufalá snaha zablokovat velké projekty infrastruktury, jako je Nabucco, a blokovat Evropanům přístup k domácím zdrojům; viz demonstrace proti břidlicovému plynu, které jsme považovali za akce ochránců životního prostředí, avšak ve skutečnosti je podporovalo Rusko, a my teď vidíme proč," řekl Iancu.
Podle poslance financovalo Rusko demonstrace proti využití břidlic například ve Francii a v Rumunsku. Tam dostala loni souhlas s průzkumem ložiska v chudém okrese Vaslui na severovýchodě země americká firma Chevron. Od počátku jí tam ale v práci brání opakované demonstrace domácích odpůrců, které letos v červenci podpořili na místě aktivisté z nadnárodní ekologické organizace Greenpeace.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v červnu řekl, že Rusko tajně podporuje kampaně zelených organizací proti těžbě plynu z břidlic, aby udrželo závislost Evropy na svém plynu. Podle Rasmussena, který odkázal na informace některých partnerů z NATO, vede Kreml "rafinovanou dezinformační kampaň" s cílem podkopat snahy evropských zemí o využití nových zdrojů plynu. Velké ekologické organizace jako Greenpeace a Friends of the Earth se proti jeho slovům ostře ohradily.
Už v roce 2012 tehdejší polský poslanec Evropského parlamentu Bogusław Sonik řekl, že ruský monopolní vývozce plynu Gazprom podporuje evropské politiky a ekologické aktivisty, kteří vystupují proti těžbě z břidlic.
Vzorem pro evropské fanoušky plynu z břidlic jsou Spojené státy americké. Dynamický rozvoj těžby výrazně snížil závislost země na dovozu. Současně srazil i cenu. Na severoamerickém velkoobchodním trhu je "shale gas" o 56 procent levnější oproti ceně, za niž nakupují ruský plyn hlavní evropští zákazníci.
Spojené státy nyní z břidlic získávají okolo 40 procent celkové produkce zemního plynu, v Kanadě se jedná o 15 procent. Jako třetí v pořadí spustila předloni těžbu Čína, jejíž zásoby jsou podle odhadu amerického Energetického informačního úřadu (EIA) největší na světě. Teoreticky by země díky nim mohla uspokojit svoji spotřebu po příštích 700 let, uvedl enviweb s odvoláním na ekonom.ihned.cz.
Prospěch z těžby nekonvenčních zásob zemního plynu v Severní Americe je těžko zpochybnitelný. Levný plyn vytlačuje při výrobě elektřiny černé uhlí, což má příznivý dopad na životní prostředí. A současně stlačuje cenu elektrické energie dolů. Spojené státy díky tomu zaznamenávají rozmach energeticky náročnějšího průmyslu, jako je třeba výroba agrochemikálií nebo ocelářský průmysl.
Právě tyto výhody americkým konkurentům závidí řada evropských průmyslníků i politiků. Zatím se však ukazuje, že v Evropě to tak snadné nebude. Nejlepší americká ložiska plynu v břidlicích se nacházejí v hloubce do jednoho kilometru, v Evropě se jedná běžně o hloubku tři a více kilometrů. Na starém kontinentu též chybějí potřebné zkušenosti a těžební technologie.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě
Rusko , těžba břidlicového plynu , Zemní plyn
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 9 minutami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 44 minutami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 2 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 2 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 5 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 7 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
Zdroj: Libor Novák