Všechny ekonomiky EU letos prý porostou, poprvé od roku 2007

Možnosti růstu ovšem stále omezuje slabé investiční prostředí a vysoká míra nezaměstnanosti, uvádí pravidelný materiál komise. Ve srovnání s poslední prognózou z loňského podzimu je komise nyní poněkud optimističtější.Evropský komisař pro finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici na tiskové konferenci hovořil o "mírném oživení" evropského hospodářství. Výkon ekonomiky má postupně nabírat na rychlosti při slábnoucím vlivu negativních faktorů. Růst podle něj potáhne především domácí poptávka."Jsou to vítané zprávy. Ale je potřeba udržet si smysl pro perspektivu. Výzvy, před kterými evropská ekonomika stojí, nezmizely a obnova je stále nízká a pomalá," upozornil Moscovici.Liší se ovšem míra růstu jednotlivých zemí. Nejoptimističtější údaj má v tabulce Irsko s předpokládanými 3,5 procenty, nejslabší růst čeká komise u Chorvatska, jen na úrovni 0,2 procenta. U Česka materiál uvádí posílení ekonomiky o 2,5 procenta. Moscovici novináře upozornil na letošní očekávaný "dynamický růst" Polska o 3,2 procenta, ale i Španělska o 2,3 procenta. Německo by letos, stejně jako loni, mělo růst o 1,5 procenta.Předpověď řeckého růstu o 2,5 procenta je založena na předpokladu pokračujících reforem a rozumné fiskální politiky, zdůraznil Moscovici.Někdejší francouzský ministr financí upozornil, že v příštích letech se postupně zvedne také francouzská ekonomika z letos očekávaného procenta na 1,8 procenta růstu v roce 2016. Itálii letos čeká podle komise růst o 0,6 procenta především v důsledku vnější poptávky.Moscovici připomněl, že dnešní prognóza bude základem hodnocení komise, zda především Francie, ale také Itálie a Belgie plní pravidla Paktu stability a růstu. "Hodnocení ale samozřejmě vezme v potaz všechny významné faktory," podotkl s tím, že názor komise zveřejní 27. února společně s podrobnou analýzou ekonomických a rozpočtových politik všech zemí unie.V listopadu Evropská komise čekala letos pro celou unii růst o 1,5 procenta a pro země eurozóny 1,1 procenta. Odhadovaná situace v roce 2014 nyní ukazuje růst 1,3 procenta pro celou EU a 0,8 procenta pro země s eurem, proti podzimním číslům tedy beze změny.Krátkodobý výhled od podzimu vylepšilo několik klíčových faktorů, uvádí materiály komise. Zmiňují zrychlení poklesu cen ropy, snížení hodnoty eura, rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) začít letos s tzv. kvantitativním uvolňováním i oznámení Evropské komise odstartovat letos rozsáhlý investiční plán.Komise ovšem upozornila také na vyšší míru nejistoty, která výhled provází. Rizika, která mohou výkon hospodářství zpomalit, se zvýšila, přibyly ale také pozitivní faktory. Zmiňuje se geopolitické napětí, obnovená nejistota na finančních trzích v kontextu lišících se měnových politik významných ekonomik i nedokončené strukturální reformy.Růst zpomaluje také dlouhodobě nízká inflace či přímo pokles cen. Komise připomíná, že trend velmi nízké míry inflace pokračuje. Pro celou unii je pro rok 2015 očekáván růst spotřebitelských cen o 0,2 procenta a pro rok 2016 na úrovni 1,4 procenta. Pro eurozónu, která je nyní v deflaci, letošní předpověď uvádí stále pokles cen o 0,1 procenta. V roce 2016 už začnou ceny stoupat a inflace v zemích platících eurem má být na úrovni 1,3 procenta.Posilování ekonomiky se má podle komise na celoevropské úrovni začít projevovat na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v EU by letos měla klesnout na 9,8 procenta a v eurozóně na 11,2 procenta.Prognóza ukazuje snižující se míru deficitů veřejných financí. V osmadvacítce by poměr zadlužení k HDP měl klesnout z loňských tří procent na letošních 2,6 procenta a snížit se dál na 2,2 procenta v příštím roce. Eurozóna má vykázat pokles na letošních 2,2 procenta a 1,9 procenta v roce 2016.