Rozkol v europarlamentu: Bude se o dohodě TTIP vůbec hlasovat?

Souboj se vede zejména o to, zda má dojednávaná dohoda povolovat řešení případných sporů mezi investory a státy pomocí soukromých arbitráží. Proti uplatňování mechanismu investorských arbitráží (ISDS) je druhá největší parlamentní frakce - socialisté. Existuje proto možnost, že se o TTIP nakonec hlasovat nebude, pokud se na poslední chvíli nepodaří najít kompromis.

Vedení socialistické frakce (S&D) koncem minulého týdne přišlo s požadavkem, aby Evropská komise v dohodě s USA možnost řešení sporů pomocí arbitráží vůbec nezmiňovala. "Frakce S&D nedá souhlas se soukromými arbitrážemi. ISDS rozhodně není cestou vpřed. Jak Spojené státy, tak Evropská unie mají spolehlivé národní soudy, u nichž by se jakékoli spory měly řešit standardními procedurami," uvedl mluvčí frakce David Martin.

"Myslím, že spory s investory by skutečně neměly řešit soukromé rozhodčí soudy. V ideálním případě by to měl být veřejný mezinárodní soud, který se jimi bude zabývat. Jednání o TTIP by mohlo přispět k tomu, aby takováto instituce vznikla. A osobně si myslím, že do doby, než bude ustavena, tak by bylo nejlepší, aby ISDS byl z dohody zcela vyňat," řekl k tomu český europoslanec za ČSSD Miroslav Poche.

Pozměňovací návrhy, které volají po vyloučení možnosti soukromých arbitráží při řešení obchodních sporů, podali před středečním hlasováním o TTIP nejen socialisté, ale i členové levicové frakce GUE/NGL a další europoslanci. Členové pravicové frakce EPP, liberálové z frakce ALDE a zástupci frakce konzervativců a reformistů (ECR) naopak arbitráže až na výjimky podporují. K ISDS je vstřícná i česká vláda.

Vyloučení soukromých arbitráží by zřejmě představovalo problém i pro americkou stranu, protože je považuje za důležitý nástroj ochrany investic a standardní součást mezinárodních smluv.

Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %. Navíc v důsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, že by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak již bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového průmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardů, jejichž aplikace by se vyplatila i výrobcům ze třetích států. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila.

Uzavření komplexní dohody by rovněž mělo pozitivní dopad na situaci v důležité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, že nárůst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které již dnes s USA intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprůměrně by z dohody získaly i státy tzv. jižního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiženy ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika, uvedl server businessinfo.cz.