Ekonomický boom pod Tatrami má i svou skrytou tvář

Před půl stoletím žilo více než 60 procent obyvatel Slovenska na vesnici. Tento podíl v roce 2013 klesl podle Světové banky na 45 procent a vesnice s méně než tisícovkou obyvatel se znepokojivě rychle vylidňují. Krendželovka, která leží blízko polských hranic, je součástí obce Mníšek nad Popradom, která má oficiálně 650 obyvatel. Ale podle jejího starosty Petera Žemby dnes 90 procent z nich pracuje v zahraničí.

Na slovenské straně hranic se uzavřely také obchody. "Se zavedením eura lidé zchudli a jezdí nakupovat do Polska," říká Barbara Paluchová, obyvatelka polské obce Piwniczna na druhé straně hranic.

Ve slovenské obci Havranec, která rovněž leží u polských hranic, v roce 1980 žilo 386 obyvatel. Dnes jich tam je osm.

Harakovce by se možná mohly ocitnout bez starosty, jehož úřad je ohodnocen 220 eury (asi 6000 Kč) měsíčně, což je asi čtvrtina průměrné mzdy na Slovensku: starostka Božena Melíšková si totiž našla lepší práci v jiné obci. Její dcera se ale rozhodla převzít štafetu a kandiduje na funkci starostky.

Zahraniční investice, zejména do automobilového průmyslu, znamenaly příliv lidí do oblasti Bratislavy a východoslovenských Košic. Venkov z toho měl pouze nepatrný užitek a evropské subvence neměly očekávaný efekt.

Slovensko by letos mělo podle ústřední banky zaznamenat růst hrubého domácího produktu o 3,2 procenta, ale nezaměstnanost se podle dubnových údajů týká 11,6 procenta aktivního obyvatelstva. V Bratislavě sice dosahuje pouze šesti procent, ale na venkově 17 procent.