Obří dluh Řecka? Ano, ale není třeba panikařit, překvapuje nová analýza

Podle dohody o druhém záchranném balíku pro Řecko z roku 2012 měl řecký dluh vůči hrubému domácímu produktu (HDP) klesnout z dnešních zhruba 175 procent do roku 2020 na 124 procent a do roku 2022 pod 110 procent. Kvůli nepříznivému vývoji od lednového nástupu krajně levicové řecké vlády už ale tyto cíle dosažitelné podle zprávy nejsou.

Podle nejoptimističtějšího ze tří scénářů, kdy by ještě Atény udělaly vše, co podle dohod měly, by mohl řecký dluh nyní klesnout na 124 procent až v roce 2022. Při pouze částečném uskutečňování reforem by se dluh snížil na 135 procent a v nejhorším případě, který Mezinárodní měnový fond (MMF) označuje za nejpravděpodobnější, by do sedmi let sestoupil jen na 142 procent HDP.

Analýza ale zdůrazňuje, že pouhý ukazatel poměru dluhu k HDP nepodává přesný obrázek jeho udržitelnosti; ten lépe vyjadřuje ukazatel takzvaných hrubých požadavků na financování, který zahrnuje nové úvěry plus obnovování splacených půjček. Podle tohoto kritéria Řecko téměř žádné problémy s udržitelností svého dluhu nemá, jen při nejhorším scénáři bude zřejmě potřebovat prodloužit splatnost některých úvěrů.

Také ESM před týdnem uvedl, že řecký dluh je udržitelný, protože eurozóna už zemi jeho značnou část odpustila a Atény jí nemusí osm let splácet úroky ani jistinu. Z celkového dluhu 313 miliard eur má Řecko u eurozóny asi 184 miliard. Průměrná lhůta splatnosti řeckého dluhu vůči eurozóně je 32,5 roku a úroky z něj jsou velmi nízké, konstatoval ESM.