Řecko požádalo MMF o odklad splátky dluhu, chce novou dohodu

Atény - Řecko požádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) o více času na uhrazení dlužné splátky ve výši 1,6 miliardy eur (téměř 44 miliard Kč). Dnes také předložilo mezinárodním věřitelům nový návrh, na jehož základě chce získat další finanční pomoc v hodnotě 29,1 miliardy eur (794 miliard Kč).

Státní televizi to řekl podle agentury Reuters řecký vicepremiér Jannis Dragasakis. Lhůta pro uhrazení splátky dluhu vyprší o dnešní půlnoci. Ministr financí Janis Varufakis již dříve potvrdil, že země dnes splátku dluhu nezaplatí.

O půlnoci podle všeho vyprší i prodloužený mezinárodní záchranný program pro zadlužené Řecko.

Atény podle Dragasakise také požádaly Evropskou centrální banku (ECB), aby zvážila zvýšení stropu pro nouzové financování řeckých bank.

Ministři financí eurozóny budou o Řecku jednat prostřednictvím telekonference i ve středu. Oznámil to dnes večer předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Atény podle něj předloží podrobnosti ke svému dnešnímu návrhu na nový program pomoci pro zadluženou zemi. Dijsselbloem ale upozornil, že podmínky pro Řecko mohou být tvrdší. Při dnešní telekonferenci se ministři seznámili s první variantou řeckého návrhu.

Řecko požaduje dvouletou dohodu se záchranným fondem eurozóny a souběžnou restrukturalizaci svého dluhu. Hodnota této finanční pomoci má podle všeho dosahovat 29,1 miliardy eur (794 miliard Kč).

Atény již v minulosti upozorňovaly, že by si přály dohodu o třech částech, z nichž jednou by měla být výměna řeckých dluhopisů za 27 miliard eur, které má v držení Evropská centrální banka a která by se mohla uskutečnit právě prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu. Jako další dva pilíře si Řekové přejí restrukturalizaci dluhu a program hospodářského rozvoje pro roky 2016-2021.

Atény žádaly několikadenní prodloužení stávajícího mezinárodního záchranného programu, který dnes o půlnoci skončí, a nový dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu. První požadavek věřitelé odmítli jako technicky již neproveditelný, u druhého požadují podrobnosti, zejména co výměnou nabízí Řecko. Zabývat se jím opět hodlají ve středu, ale reagovat fakticky chtějí až po výsledcích nedělního řeckého referenda o spolupráci s věřiteli. Německá kancléřka Angela Merkelová upozornila, že do referenda není ani v Německu debata na toto téma možná.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle agentury Bloomberg poslancům řekl, že Řecko zatím zůstane v eurozóně i v případě, že řečtí voliči v nedělním referendu odmítnou další úsporná opatření výměnou za úvěrovou pomoc.

Řecko, které už potvrdilo, že splatnou část dluhu u Mezinárodního měnového fondu (MMF) do dnešního termínu neuhradí, dnes večer formálně požádalo MMF o více času na uhrazení dlužné splátky. Světové akciové burzy i ceny státních dluhopisů finančně ohroženějších zemí eurozóny se po pondělním propadu díky nadějím na dohodu stabilizovaly, trhy ale výrazně reagovaly na jakékoli nové zprávy a spekulace.

Trojice největších britských sázkových kanceláří věří, že zadlužení Řekové se v nedělním referendu vysloví pro přijetí dohody s mezinárodními věřiteli. Výsledek "ano" má prý 66procentní pravděpodobnost.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

Řecko Mezinárodní měnový fond (MMF IMF)

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy