Co bude s Řeckem po nedělním referendu? Varianty možného vývoje

Varianty možného vývoje v případě kladného a záporného výsledku nedělního referenda v Řecku:

ANO:

Pokud se Řekové vysloví pro úsporná opatření, měly by se jim otevřít dveře k pomoci od mezinárodních věřitelů. Její konkrétní podobu ale budou teprve muset dojednat. Otázkou bude s kým. Vláda Alexise Tsiprase je totiž proti úsporným opatřením a ministr financí Janis Varufakis dokonce slíbil, že v případě kladného výsledku referenda odstoupí on a "možná i celá vláda".

Bezprostředním důsledkem kladné odpovědi v referendu by ale mělo být uklidnění trhů a pokračování finančních injekcí řeckým bankám od Evropské centrální banky (ECB), bez níž jsou tyto téměř nelikvidní.

Možné varianty vývoje:

a) Pokud vláda podá demisi, může řecký prezident pověřit sestavením vlády šéfa opozice, která je pro úsporná opatření. Pak by dohoda s věřiteli měla jít víceméně hladce.

b) Pokud vláda demisi nepodá, těžko se s věřiteli dohodne, když se jí to nepodařilo v předchozím půlroce.

c) Vláda demisi nepodá, ale dohodne se na předčasných volbách a dočasné technokratické vládě (jako tomu bylo na podzim 2011). Taková vláda asi nebude mít dostatečný mandát pro jednání s věřiteli, ale nouzovou pomoc by eurozóna nejspíš už uvolnila.

NE:

Pokud Řekové v referendu řeknou "ne", bude to znamenat další nejistotu a těžko lze v takovém případě odhadnout další vývoj. Nejspíš zůstanou zavřené řecké banky, jimž ECB jen těžko poskytne další peníze. Možná ale bude eurozóna opět oddalovat řešení, a to do další lhůty - 20. července, kdy má Řecko splatit ECB 3,49 miliardy eur.

Řecká vláda tvrdí, že "ne" z referenda posílí její mandát pro jednání. Mezinárodním věřitelům však došla trpělivost, s toutéž vládou se o kompromis snaží už půl roku. V takovém případě by asi Řecko bylo nuceno zavést národní měnu, neboť bankám už dochází hotovost a nebude mimo jiné v čem vyplácet důchody. Toto je ale administrativně, logisticky i časově velmi náročný úkol.

Podle některých odborníků záporný výsledek referenda posune Řecko blíž k vystoupení z eurozóny. Podle jiných se ale Brusel bude této variantě i nadále bránit, protože by se mu zhroutil jeho projekt eura. To by mělo vliv na kapitálové trhy a také by to mohlo zdražit úvěry dalším ekonomicky slabým zemím (Portugalsko, Itálie, Španělsko) v očekávání investorů, že by i tyto opustily euro. Takže i když předseda EK prohlašuje, že Řekové v neděli hlasují o setrvání v eurozóně, zdá se to být spíše jen výhrůžka.

Vystoupení z eurozóny by byl bezprecedentní a dlouhý proces. Takže i v tomto případě by musely Atény s mezinárodními věřiteli dospět co nejrychleji k nějaké dohodě alespoň na překlenovací období a poté stejně jednat o restrukturalizaci starých dluhů.