Řecko je na tom hůř, než se myslelo. Co bude dál?

"Dramatické zhoršení udržitelnosti dluhu (Řecka) ukazuje na potřebu zmírnění dluhové zátěže v rozsahu, který bude muset výrazně překonat to, co se dosud zvažovalo a co navrhuje (Evropský stabilizační mechanismus) ESM," píše se ve studii. Ta byla v pondělí zaslána členským zemí eurozóny, které se jen krátce předtím předběžně dohodly na třetím záchranném programu pro Řecko. Šéfka MMF Christine Lagardeová a další účastníci víkendových jednání v Bruselu o obsahu studie podle Reuters věděli ještě před konečnou dohodou.

Evropské země by podle studie měly Řecku poskytnout třicetiletý odklad splácení dluhů a radikálně prodloužit dobu splatnosti půjček. V opačném případě by musely každoročně provádět přímé převody peněz do řeckého rozpočtu nebo přistoupit na výrazné seškrtání dluhů, uvádí studie. Reuters neuvádí, zda studie navrhuje i restrukturalizaci dluhů, které má Řecko vůči MMF. Tyto dluhy dosahují zhruba 20 miliard eur.

Také Evropská komise v dokumentu, který připravila pro krizové víkendové zasedání euroskupiny k Řecku, konstatovala, že udržitelnost dluhu Řecka se v poslední době podstatně zhoršila a bude zřejmě nutné ji obnovit odkladem splátek. Příčinou takového vývoje jsou zejména kroky nové, krajně levicové vlády.

Komise proto navrhla "velmi podstatnou reprofilaci", tedy výrazné prodloužení termínů splatnosti, další odklad splatnosti úroků a jistiny a poskytnutí co nejvýhodnějších úrokových sazeb. Jde o dluh, který má Řecko u záchranného fondu eurozóny EFSF a u jednotlivých zemi eura a jehož celková suma činí zhruba 184 miliard eur z celkové dlužné částky 320 miliard eur.

Eurozóna v pondělním prohlášení ze summitu uvedla, že "je připravena v případě potřeby zvážit možná další opatření", která zajistí, aby výdaje Řecka na obsluhu dluhu zůstaly udržitelné. Zmínila se o možnosti prodloužení splatnosti i prodloužení období, ve kterém Řecko nebude muset nic platit ani po roce 2022.

Primární rozpočet řecké vlády vykázal za první pololetí díky prudkému poklesu výdajů nečekaný přebytek 1,87 miliardy eur (50,6 miliardy Kč). Vláda přitom v tomto rozpočtu - který nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv - plánovala deficit 1,24 miliardy eur.

Na daních vláda za pololetí získala 21,8 miliardy eur, což bylo téměř miliardu pod plánovanou úrovní. Výdaje činily 23,2 miliardy eur, což bylo o čtyři miliardy eur méně, než vláda plánovala.

Ponížení Řecka? Nesmysl

"Nesouhlasím, že nějaký lid může být ponížen," řekl dnes Hollande v rozhovoru se dvěma francouzskými televizními kanály. "Ponížením by byl vyhazov (Řecka) z eurozóny. To Evropa vyhrála," dodal prezident, podle kterého řecký premiér Alexis Tsipras projevil "velkou statečnost" přijetím bolestných reforem.

"Řekl jsem mu: 'Jsi teď silnější ve své zemi, to je jasné díky referendu, ale jsi slabší v Evropě'," přiblížil také Hollande okolnosti rozhovorů na summitu eurozóny. "Formuloval jsem to takto: 'Pomož mi, abych ti mohl pomoci, pomož Francii pomoci Řecku'. A Řecko učinilo kroky, které byly očekávány, a Francie pomohla Řecku," pokračoval prezident, který odmítl, že by na summitu převážilo nějaké francouzské stanovisko nad tím německým. Podle Hollandea měla německá kancléřka Angela Merkelová plně nárok na to, aby Řecku předtím nedůvěřovala.

Hollande také řekl, že si ze summitu přivezl ponaučení, ze kterého vyplývá, že Francie nyní bude usilovat o vznik "evropské ekonomické vlády", přičemž v nejbližší době pro to hodlá učinit ve spolupráci s Německem konkrétní návrhy. Podle Hollandea je to zapotřebí, aby se zabránilo opakujícím se krizím v Evropské unii.

List The Financial Times napsal, že "Evropa se probudila v pondělí s mnoha (novinovými) titulky o řeckém ponížení, o vítězství všemocného Německa a o podvracení demokracie v Evropě". "Jaký to nesmysl. Pokud někdo kapituloval, tak to bylo Německo. Německá vláda právě souhlasila v zásadě s další pomocí mnoha miliard eur Řecku - třetí v řadě. Na oplátku obdrželo sliby ekonomických reforem od řecké vlády, která dává jasně najevo, jak hluboce nesouhlasí se vším, co právě schválila. Vláda SYRIZY bude jasně dělat všechno pro to, aby zmařila dohodu, kterou právě podepsala," uvádí se v článku.