Varufakis přivedl Řecko "cu grunt". Válka s věřiteli stála 63 miliard eur

"Řecká vyjednávací pozice žádným velkým úspěchem nebyla," řekl agentuře Reuters ekonom německé Commerzbank Christoph Weil. "Je evidentní, že řecká ekonomika se propadla do těžké recese. V prvních dvou čtvrtletích tohoto roku je to jednoznačně důsledek politiky řecké vlády," dodal.

Už ve druhém pololetí roku 2014 začala vláda pravého středu premiéra Antonise Samarase vzhledem k blízkosti voleb zkoumat, jak by se vymanila z přísného dohledu věřitelské "trojky". Řecko ale obnovovalo ekonomický růst a vládě se dařilo získat za příznivých podmínek přístup na trhy dluhopisů. Samaras doufal, že záchranný program země ukončí v únoru a po něm dostane záložní úvěr v sumě 20-30 miliard eur.

Když Samarasova sázka nevyšla a moci se v lednu ujala krajně levicová SYRIZA s mandátem ukončit úspory a reformy, začala ekonomika klesat a Řecko mohlo v nové atmosféře zesílené nedůvěry na návrat na trh zapomenout. Věřitelé nyní předpokládají, že na úvěrové trhy se Řecko nepodívá tři roky a mezitím mu budou muset dodat dalších 80-100 miliard eur.

Zdroj: YouTube

Zatímco v listopadu Evropská komise odhadovala pro Řecko ekonomický růst v tomto roce o 2,9 procenta a zrychlení na 3,7 procenta napřesrok, nyní věřitelé odhadují propad hrubého domácího produktu (HDP) až o čtyři procenta. Tento rozdíl odpovídá podle ekonomů ztrátě v hodnotě 12,6 miliardy eur letos a 9,8 miliardy eur v roce 2017.

Řecké banky budou kvůli odlivu vkladů a prudkému nárůstu nesplácených úvěrů potřebovat k přežití dodatečný kapitál asi 25 miliard eur.

"(Janis) Varufakis byl nejdražší ministr financí v historii," řekl s odkazem na způsobené škody jeden z vysokých činitelů EU. Tohoto marxistického ekonoma, který si svými výroky a jednáním znepřátelil většinu svých kolegů v eurozóně, minulý týden premiér Alexis Tsipras odvolal z funkce.