Ostrý spor o Nord Stream 2: Podle ČR a dalších devíti zemí je plynovod proti zájmům EU

Dopis Evropské komisi podepsaly kromě České republiky také Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. České ministerstvo průmyslu a obchodu ČTK sdělilo, že dopis zatím odeslán nebyl. "V současnosti se teprve připravuje jeho znění a jsou zapracovávány připomínky jednotlivých států," upřesnil mluvčí ministerstva František Kotrba.

"Postoj Evropské komise k projektu Nord Stream II zásadně ovlivní vnímání unijní společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi jejími klíčovými spojenci a tradičními partnery," stojí v dopise, z něhož citovala agentura Reuters.

Rozšíření Nord Streamu za účelem dodávek většího objemu plynu přímo do Německa by mohlo mít vážné důsledky pro Kyjev a země EU, upozornila v dopise desítka států. "Zachování tranzitní trasy přes Ukrajinu je ve strategickém zájmu EU jako celku, ne jenom z hlediska energetické bezpečnosti, ale také kvůli posílení stability regionu východní Evropy," píše se v dopise.

Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se v září dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už počátkem tohoto měsíce upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent.