Kolaps Schengenu by EU stál až 1,4 bilionu eur. Dopady by pocítily i USA a Čína

Nejhorší scénář předpokládá, že by znovuzavedení kontrol na hranicích členských zemí Schengenu zvýšilo ceny dovozů až o tři procenta. Nejvíce by na tom prodělala Francie, která by tak v letech 2016 až 2025 zaplatila 244 miliard eur navíc, a Německo, jehož náklady by vzrostly o 235 miliard eur.

Minimální náklady rozpadu Schengenu spočetli experti z institutu Prognos na 470 miliard eur během následujících deseti let, když brali v úvahu, že dovozní ceny vzrostou o jedno procento. V tom případě by Německo zaplatilo 77 miliard eur navíc a Francie 80,5 miliardy eur do roku 2025.

Kolaps Schengenu by ovlivnil i země mimo tento systém volného pohybu osob. Podle studie by společné zatížení pro USA a Čínu činilo v deseti letech mezi 91 a 280 miliardami eur.

Schengenské dohody vytvářejí prostor, v němž mohou jeho obyvatelé cestovat bez hraničních kontrol a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. První schengenskou dohodu podepsaly v roce 1985 Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko, v současné době obývá prostor téměř 420 milionů lidí. Jeho dohody plně uplatňuje 26 zemí - 22 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. ČR vstoupila do tohoto prostoru plně od roku 2008.