Slovenské pracovní agentury obcházejí zákony přes ČR

"Člověk z Nových Zámků, který nějaké období pracoval v elektrotechnické firmě, ze dne na den přestal být zaměstnancem (slovenské) agentury a stal se zaměstnancem české firmy. Takoví pracovníci zůstali pracovat na původním místě, ale již byli vyslanými pracovníky české firmy," řekl Ondruš k praktikám pracovních agentur. Odhadl, že tímto způsobem pracuje na Slovensku několik tisíc Slováků s bydlištěm v zemi pod Tatrami.

Motivací pro zmiňovanou změnu sídla bylo patrně zavedení tvrdších pravidel pro podnikání pracovních agentur na Slovensku, které poskytují pracovníky do různých firem, a také zatížení příjmů z pracovních dohod povinnými odvody.

V Česku se z dohod o provedení práce s měsíční odměnou do 10.000 korun neplatí zdravotní ani sociální pojištění. "Zaměstnanci, kteří žijí a pracují celý život na Slovensku, jsou zaměstnaní v české firmě, a to jen proto, že když jsou zaměstnaní na dohodu o provedení práce, tak z příjmu neplatí odvody," uvedl Ondruš.

Potírání podnikatelské aktivity takzvaných schránkových pracovních agentur registrovaných v Česku by měl nový slovenský zákon, kterým Slovensko převzalo evropskou směrnici a která plošně upraví pravidla vysílání pracovníků z firem se sídlem v EU na Slovensko. Slovenské úřady se tak dostanou i k informacím o aktivitách zmiňovaných českých firem, v současnosti totiž údaje o počtu vyslaných pracovníků zahraničními společnostmi na Slovensko nemají. "Zjistíme, kolik máme slovenských občanů s trvalým bydlištěm na Slovensku, kteří jsou záhadně vysíláni českými firmami," uvedl Ondruš.

Nově například česká společnost, která vyšle své pracovníky v rámci zakázky na stavební práce na Slovensko, bude muset dodávku služeb nejpozději v den výjezdu nahlásit tamním úřadům a informovat například o počtu pracovníků či náplni jejich práce na Slovensku. Na požádání slovenských kontrolorů budou pod hrozbou pokuty také povinni přímo na místě výkonu práce na Slovensku předložit například pracovní smlouvu vyslaného zaměstnance či evidenci pracovní doby.

Nové povinnosti přibudou i slovenských firmám. Až na výjimky si budou například muset ověřit, zda zahraniční dodavatel služeb nezaměstnává vyslaného pracovníka "na černo". V opačném případě by slovenskému příjemci služby ve stanovených případech hrozila vysoká pokuta.

Právě trestání slovenského odběratele za nelegální zaměstnávání u dodavatele služeb se stalo největším terčem kritiky zástupců slovenských podniků. "Novela zákona diskriminuje zejména malé podnikatele, pro které je administrativně i časově náročné ověřovat si informace. Pokuty jsou pro ně likvidační a mohou je vytlačit z trhu," uvedla Podnikatelská aliance Slovenska.