Londýn - Zhruba 180 tisíc britských firem nyní obchoduje pouze s Evropskou unií (EU), a bude tak po vystoupení země z EU muset celní deklarace podávat poprvé. Zavedení pobrexitových celních kontrol by společnosti mohlo přijít na více než čtyři miliardy liber (115 miliard Kč) ročně.
Ve své dnes zveřejněné zprávě to vypočítala nezávislá organizace Institute for Government. Britskou vládu vyzvala, aby podnikům dala co nejvíce času, aby se mohly přizpůsobit.
"V minulosti měly (podniky, přístavy, přepravní společnosti a místní samosprávy) roky na to, aby se změnám, se kterými přicházela vláda, přizpůsobily. Nyní mají na přípravu 20 měsíců, aniž by věděly, na co se připravují," píše se ve zprávě Institute for Government.
Ročně přibude 200 milionů celních deklarací. Za jednu se platí 20 až 45 pencí (6 až 13 Kč), což po vynásobení činí čtyři až devět milionů liber na dodatečných nákladech.
Britská vláda se bude snažit dojednat přechodné období po vystoupení země z EU v březnu 2019. EU o něm ale nechce vést rozhovory dříve, než se dosáhne pokroku v oblasti garantování práv občanů EU v Británii, režimu britské hranice s Irskem a ve finančním vyrovnání.
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Brexit , clo , firmy , Velká Británie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku.
před 1 hodinou
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.
před 2 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.
před 3 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.
před 3 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
před 4 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Aktualizováno před 4 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.
před 5 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.
před 6 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.
před 7 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
před 8 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
před 8 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
Prodejnu obchodního řetězce Lidl zachvátil krátce po půlnoci rozsáhlý požár. Již po příjezdu první jednotky požární ochrany na místo plameny šlehaly ze střešní konstrukce objektu. Velitel zásahu kvůli rozsahu oheň zpočátku klasifikoval druhým a následně třetím stupněm požárního poplachu.
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí pro nadcházející víkendové dny. Ačkoliv se letní teploty na rozdíl od dnešního dne neukáží, nemělo by být ani výrazné chladno.
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického výsledku v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde získala necelých čtyřiačtyřicet procent hlasů. Významný nárůst podpory téměř zdvojnásobil její výsledek z předchozích voleb a výrazně oslabil tradiční politické formace.
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
Nově zveřejněné videozáznamy a soudní dokumenty z rozsáhlého právního sporu rodin obětí teroristických útoků odhalují úzké vazby údajného saúdskoarabského agenta Omara al-Bayoumiho na radikální extremisty. Záznamy získané stanicí BBC zásadním způsobem rozporují jeho dlouholetá tvrzení, že nebyl špiónem ani náboženským radikálem.
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz veřejně přiznal, že jeho Křesťanskodemokratická unie utrpěla v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku nejtěžší volební porážku za poslední roky až desetiletí. Výsledky hlasování vyvolaly v řadách vládní strany hluboký šok, neboť vedení nečekalo tak výrazný propad podpory. Podle šéfa spolkové vlády bude mít tento volební výsledek zásadní dopady na celou německou politickou scénu. Merz zároveň upozornil na značnou mezinárodní pozornost, kterou si vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo okamžitě získalo.
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Vláda na svém jednání schválila výrazný růst minimální mzdy pro nadcházející období. Od začátku příštího roku se nejnižší garantovaný výdělek zvýší o rekordních dva tisíce pět set korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vládní kabinet schválil koeficienty pro výpočet výdělku na příští dva roky. Návrh příslušného nařízení předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
včera
Ceny paliv na benzinkách prudce rostou. Vláda k zastropování zatím nepřistoupí, potvrdil Babiš
Česká vláda se na svém jednání zabývala nepříznivým vývojem cen pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích. Podle premiéra Andreje Babiše je současná situace kritická v důsledku napjaté geopolitické situace v Hormuzském průlivu a pokračujícího konfliktu na Ukrajině. Předseda kabinetu po zasedání zdůraznil, že Česká republika očekává společné řešení tohoto problému na úrovni Evropské unie. Zásadní komplikaci podle něj představují zejména rostoucí marže rafinérií a jejich nedostatečná zpracovatelská kapacita.
Zdroj: Libor Novák