Brusel - Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Praze se tak dál nedaří prosadit, aby země unie mohly pro řešení daňových úniků využívat systému takzvané přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH), známý jako "reverse charge". Postup obou států na tiskové konferenci kritizoval Vladislav Goranov, ministr financí nyní předsednického Bulharska. Premiér v demisi Andrej Babiš chce nyní téma reverse charge otevřít na summitu EU.
Stejně jako při předchozí diskusi o reverse charge byla i dnes proti Francie. Ta se naopak snaží prosadit návrh týkající se možnosti přesunout elektronické publikace do nižší či nulové sazby DPH, který nyní - stejně jako na loňském jednání v Lucembursku - zablokovala Praha.
Neshoda na reverse charge mrzí českou ministryni financí Alenu Schillerovou. "Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu," upozornila. Francie míní, že k řešení by Česku stačilo využívat stávajících pravidel, která umožňují systém reverse charge výjimečně aplikovat v určitých oblastech. "To pro nás není cesta... je to hrozně nepraktické," řekla Schillerová.
"Právě jsem se dozvěděl, že zase neprošel reverse charge. Klasika. Nelíbil se Francouzům. Tohle je francouzská solidarita?" zeptal se v reakci na twitteru Babiš, který systém už jako ministr financí na unijní úrovni výrazně podporoval. Premiér v demisi nyní připomněl, že proti byli dnes také ministři ze Slovinska a Řecka. Dodal, že kvůli trvajícímu odporu Francie se písemně obrátí na prezidenta Emmanuela Macrona a věc hodlá projednat na summitu EU.
Podle slov Schillerové v Bruselu musí nyní Praha další postup promyslet. "Musíme to zanalyzovat s kolegy a experty, ale určitě to nevzdáme," uvedla ministryně. Summit EU v červnu má už nyní velmi nabitou agendu, jedním z bodů bude například reforma azylového systému EU, mluvit se má také o brexitu.
"Tyto dva body, které jsou po technické stránce připraveny, jsou obětí rozdílných pohledů dvou členských zemí. Jako ministr financí Bulharska musím říci, že podobný přístup je nepřijatelný a nemělo by se to opakovat," poznamenal Goranov.
U daňové problematiky ale státy EU musejí rozhodovat jednomyslně, a tak podle něj nyní ministři mohou jen sledovat, jak se jeden stát snaží prosadit svou představu proti vůli ostatních. "Nemyslím si, že to je ten správný způsob, jak by se měly země chovat," dodal Goranov.
Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
Evropská komise v prosinci 2016 po tlaku návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro Česko nepřijatelná. Návrh byl několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10.000 eur (přes 250.000 Kč).
Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu Kč). Komise loni v říjnu přišla s návrhem reformy celého systému, která by měla platit od roku 2022. Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč).
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU (Evropská unie) , Francie , Daně , Ekonomika , Česká republika , Andrej Babiš , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 3 hodinami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 4 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 5 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 6 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 8 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 9 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 9 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 10 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 11 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 12 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 13 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 15 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 16 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák