Kodaň - Šéf největší dánské bankovní společnosti Danske Bank rezignoval. Banka čelí obvinění, že přes svou estonskou pobočku léta umožňovala legalizovat výnosy z trestné činnosti. Výkonný ředitel Thomas Borgen z funkce odstoupil i přesto, že zpráva z interního vyšetřování mu žádnou přímou vinu za skandál nedává. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
"Je jasné, že Danske Bank nedostála své zodpovědnosti, pokud jde o případné praní špinavých peněz v Estonsku. Já toho hluboce lituji," uvedl Borgen. Sdělil zároveň, že vyšetřování zahrnovalo 15.000 klientů, přes jejichž účty prošlo asi 200 miliard eur (5,1 bilionu Kč). Většina těchto transakcí je podezřelá.
Agentura Bloomberg začátkem července informovala, že estonská součást Danske Bank mohla být využita k legalizaci minimálně 8,3 miliardy dolarů (přes 180 miliard Kč) pocházejících z trestné činnosti. Transakce spadají do let 2007 až 2015 a jsou spojovány s praním špinavých peněz pocházejících z Ruska, Moldavska a z Ázerbájdžánu.
Akcie banky dnes v reakci oslabily asi o pět procent. Za posledního půl roku nicméně odepisují už kolem 30 procent.
Banka již dříve přiznala nedostatky ve svém systému proti praní špinavých peněz v Estonsku. Kvůli tomu ji vyšetřují orgány činné v trestním řízení nejen v Dánsku a Estonsku, ale podle zprávy listu The Wall Street Journal (WSJ) také ve Spojených státech.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Danske Bank čelí dalšímu vyšetřování, nyní kvůli vymáhání dluhů
Exšéfa estonské pobočky Danske Bank našli mrtvého, proslul jako workoholik
Danske Bank , dánsko , Ekonomika , praní špinavých peněz , estonsko
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák