Kosovu se zavedení cla vymstilo. Za týden přijely jen dva náklaďáky, lidé se bouří

Podle Stavileciho od zavedení cel minulou středu překročily kosovské hranice jen dva nákladní automobily se zbožím - jeden ze Srbska a jeden z Bosny. Oba stoprocentní clo zaplatily. Před zavedením cel přitom například mezi Srbskem a Kosovem jezdilo v průměru 70 až 100 aut se zbožím denně.

Oficiální statistiky uvádějí, že Srbsko ročně vyváží do Kosova zboží za 440 milionů eur (11,4 miliardy korun) a dováží v hodnotě 21 milionů eur (546 milionů korun). Loňský vývoz z Bosny do Kosova dosáhl 80 milionů eur (dvě miliardy korun). Agentura Beta minulý týden upozornila, že zvýšená cla mohou paradoxně výrazně poškodit zejména firmy vlastněné albánskými občany v jihosrbské oblasti Preševa, které vyvážejí převážnou část zboží do Kosova.

Kosovo je členem Středoevropské zóny volného obchodu, kterou nyní tvoří Albánie, Moldavsko a státy někdejší Jugoslávie dosud nepřijaté do EU. Kvůli jasnému porušení pravidel tohoto uskupení krok Kosova kritizovala šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová, podle ní zvýšením cel Kosovo porušilo také ducha asociační dohody s unií.

Ke zrušení nových celních bariér v pondělí během jednání ve Washingtonu kosovského prezidenta Hashima Thaçiho vyzval americký ministr zahraničí Mike Pompeo. "Normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem je jedinou cestou, která oběma zemím zajistí budoucí integraci do společenství západních států," uvedlo ministerstvo zahraničí USA s tím, že je připraveno pomoci s hledáním trvalého řešení.

Z Prištiny ale na výzvu Washingtonu hned zazněla vzdorovitá reakce. "Ne, to rozhodnutí nestáhneme. Vláda raději padne, než aby rozhodnutí o zvýšení daně (na srbské zboží) o sto procent stáhla," řekl podle bělehradské televize B92 poradce kosovského premiéra Avni Arifi prištinskému portálu Lajmi.

V severní, srbské části etnicky rozděleného města Kosovska Mitrovica protestovalo proti zvýšení cel několik tisíc obyvatel čtyř opštin (okresů) obývaných na severu Kosova převážně srbskou menšinou - Kosovské Mitrovice, Zvečanu, Leposaviče a Zubin Potoku. "Nemáme léky", "Zastavte násilí Prištiny" nebo "Stoprocentní cla nás ženou do ghett" stálo na některých transparentech. Organizátoři chtějí v demonstracích pokračovat a další už svolali na středeční poledne.

Na protest proti obchodním opatřením Kosova odstoupili i starostové měst, jež jsou stejnojmennými správními centry uvedených čtyř opštin. Podle srbské televize RTS vedení těchto měst chce kvůli zvýšení cel přestat komunikovat s Prištinou, což ještě víc zjitří napjaté vztahy mezi srbskou menšinou a kosovskými úřady. Srbská agentura Tanjug uvedla, že k protestu se přidaly i soudy na severu Kosova, které zastavily činnost.

Srbsko a Bosna kosovskou nezávislost neuznávají. Právě proto hlasovaly při zasedání valného shromáždění mezinárodní policejní organizace Interpol v Dubaji proti přijetí Kosova.