Zavedení eura na Slovensku pomohlo tamním podnikům a také obyvatelstvu při cestách do zahraničí, kromě toho přispělo i k ekonomickému růstu. Země ale ztratila vlastní měnovou politiku, což pocítila během globální ekonomické krize. U příležitosti nadcházejícího desátého výročí vstupu Slovenska do eurozóny to uvedli analytici, které oslovila ČTK. Jednotnou evropskou měnu převzalo Slovensko na začátku roku 2009. Dosud tak učinilo jako jediná ze zemí visegrádské čtyřky, do které patří ještě Česko, Maďarsko a Polsko.
"Výhody převzetí eura stála výrazně převyšují náklady či nevýhody s tím spojené. Výhody eura najdeme hlavně v praktickém životě," uvedl analytik bankovního domu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák. Dodal, že obyvatelé při cestách do zemí platící eurem už nemusejí měnit někdejší slovenskou korunu.
"Ještě výraznější pozitivní efekt mělo v tomto směru euro na podniky, zejména exportéry, kterým přineslo větší stabilitu, zjednodušilo plánování, odstranilo podstatnou část nákladů na zajištění kurzového rizika," poznamenal Koršňák.
Ekonomka peněžního ústavu Slovenská sporiteľňa Katarína Muchová připomněla, že většina slovenského zahraničního obchodu se odehrává se státy EU a přímo se zeměmi eurozóny. Jednotná evropská měna tak podle ní výrazně prospívá zahraničnímu obchodu, a tím i k růstu exportně orientované ekonomiky Slovenska.
Slováci při vstupu do Evropské měnové unie měnili vlastní měnu v poměru 30,126 koruny za euro, před převzetím eura slovenská koruna na trzích zpevňovala.
"Slovensko přijalo euro při silném kurzu, a to pomohlo zvýšit aktiva slovenských obyvatel. Na druhou stranu exportující firmy byly v roce 2009 během krize kvůli silnému euru oproti sousedním zemím s vlastní měnou znevýhodněny," upozornila Muchová. Dodala, že měny okolních zemí tehdy oslabily, což tamnímu exportu pomohlo.
Podle Koršňáka zejména ztráta vlastní měnové politiky byla cenou za zjednodušení v praktickém životě, které euro přineslo. Poprvé tuto ztrátu Slovensko pocítilo právě po zavedení eura v souvislosti s globální krizí, kdy si země nedokázala dočasně pomoci slabší vlastní měnou.
Parlament po šesti letech schválil Fiskální pakt. Díky tomu bude náš hlas na evropské půdě mnohem více slyšet a budeme moci důrazněji prosazovat naše zájmy a priority. Skvělá zpráva! pic.twitter.com/BPFV4VPQeC
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 20. prosince 2018
Analytik rovněž uvedl, že současné nastavení měnových podmínek v eurozóně není pro Slovensko ideální. "Pokud by mělo Slovensko k dispozici v současnosti vlastní měnovou politiku, pravděpodobně by již, podobně jako sousední Česko, přistoupilo ke zvyšování klíčové úrokové sazby a k citelnějšímu zpřísňování měnových podmínek," soudí Koršňák.
Analytička bankovního domu Poštová banka Lucia Dovalová uvedla, že existence eura na Slovensku představuje lákadlo pro zahraniční investory, protože zjednodušuje přístup na slovenský trh. S odvoláním na průzkum veřejného mínění poznamenala, že téměř každý sedmý Slovák (68 procent) považuje zavedení eura v zemi za pozitivní věc, což převyšuje i průměr eurozóny (64 procent).
Zhruba třetina Slováků podle sondáže ještě přepočítává při nákupech eura na někdejší slovenské koruny. Přepočtem na koruny si čas od času pomáhají také slovenští politici v projevech před novináři, když chtějí například upozornit na značnou hodnotu částky, o které hovoří.
Mluvčí slovenské centrální banky Martina Vráblik Solčányiová ČTK sdělila, že v oběhu ke konci letošního listopadu ještě zůstalo 18,77 milionu kusů slovenských bankovek v hodnotě 2,16 miliardy tehdejších korun (71,8 milionu eur). Představuje to jen zlomek někdejšího objemu hotovosti. Výměna běžných korunových mincí za eura byla ukončena na začátku roku 2014.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Aktuálně se děje
před 38 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák