Zavedení eura na Slovensku pomohlo tamním podnikům a také obyvatelstvu při cestách do zahraničí, kromě toho přispělo i k ekonomickému růstu. Země ale ztratila vlastní měnovou politiku, což pocítila během globální ekonomické krize. U příležitosti nadcházejícího desátého výročí vstupu Slovenska do eurozóny to uvedli analytici, které oslovila ČTK. Jednotnou evropskou měnu převzalo Slovensko na začátku roku 2009. Dosud tak učinilo jako jediná ze zemí visegrádské čtyřky, do které patří ještě Česko, Maďarsko a Polsko.
"Výhody převzetí eura stála výrazně převyšují náklady či nevýhody s tím spojené. Výhody eura najdeme hlavně v praktickém životě," uvedl analytik bankovního domu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák. Dodal, že obyvatelé při cestách do zemí platící eurem už nemusejí měnit někdejší slovenskou korunu.
"Ještě výraznější pozitivní efekt mělo v tomto směru euro na podniky, zejména exportéry, kterým přineslo větší stabilitu, zjednodušilo plánování, odstranilo podstatnou část nákladů na zajištění kurzového rizika," poznamenal Koršňák.
Ekonomka peněžního ústavu Slovenská sporiteľňa Katarína Muchová připomněla, že většina slovenského zahraničního obchodu se odehrává se státy EU a přímo se zeměmi eurozóny. Jednotná evropská měna tak podle ní výrazně prospívá zahraničnímu obchodu, a tím i k růstu exportně orientované ekonomiky Slovenska.
Slováci při vstupu do Evropské měnové unie měnili vlastní měnu v poměru 30,126 koruny za euro, před převzetím eura slovenská koruna na trzích zpevňovala.
"Slovensko přijalo euro při silném kurzu, a to pomohlo zvýšit aktiva slovenských obyvatel. Na druhou stranu exportující firmy byly v roce 2009 během krize kvůli silnému euru oproti sousedním zemím s vlastní měnou znevýhodněny," upozornila Muchová. Dodala, že měny okolních zemí tehdy oslabily, což tamnímu exportu pomohlo.
Podle Koršňáka zejména ztráta vlastní měnové politiky byla cenou za zjednodušení v praktickém životě, které euro přineslo. Poprvé tuto ztrátu Slovensko pocítilo právě po zavedení eura v souvislosti s globální krizí, kdy si země nedokázala dočasně pomoci slabší vlastní měnou.
Parlament po šesti letech schválil Fiskální pakt. Díky tomu bude náš hlas na evropské půdě mnohem více slyšet a budeme moci důrazněji prosazovat naše zájmy a priority. Skvělá zpráva! pic.twitter.com/BPFV4VPQeC
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 20. prosince 2018
Analytik rovněž uvedl, že současné nastavení měnových podmínek v eurozóně není pro Slovensko ideální. "Pokud by mělo Slovensko k dispozici v současnosti vlastní měnovou politiku, pravděpodobně by již, podobně jako sousední Česko, přistoupilo ke zvyšování klíčové úrokové sazby a k citelnějšímu zpřísňování měnových podmínek," soudí Koršňák.
Analytička bankovního domu Poštová banka Lucia Dovalová uvedla, že existence eura na Slovensku představuje lákadlo pro zahraniční investory, protože zjednodušuje přístup na slovenský trh. S odvoláním na průzkum veřejného mínění poznamenala, že téměř každý sedmý Slovák (68 procent) považuje zavedení eura v zemi za pozitivní věc, což převyšuje i průměr eurozóny (64 procent).
Zhruba třetina Slováků podle sondáže ještě přepočítává při nákupech eura na někdejší slovenské koruny. Přepočtem na koruny si čas od času pomáhají také slovenští politici v projevech před novináři, když chtějí například upozornit na značnou hodnotu částky, o které hovoří.
Mluvčí slovenské centrální banky Martina Vráblik Solčányiová ČTK sdělila, že v oběhu ke konci letošního listopadu ještě zůstalo 18,77 milionu kusů slovenských bankovek v hodnotě 2,16 miliardy tehdejších korun (71,8 milionu eur). Představuje to jen zlomek někdejšího objemu hotovosti. Výměna běžných korunových mincí za eura byla ukončena na začátku roku 2014.
Související
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
Pellegrini ví, kde je Fico. Nikomu na Slovensku to ale neřekne
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek