Euro na Slovensku? Pozitiva převažují nad nevýhodami, shodli se analytici

Zavedení eura na Slovensku pomohlo tamním podnikům a také obyvatelstvu při cestách do zahraničí, kromě toho přispělo i k ekonomickému růstu. Země ale ztratila vlastní měnovou politiku, což pocítila během globální ekonomické krize. U příležitosti nadcházejícího desátého výročí vstupu Slovenska do eurozóny to uvedli analytici, které oslovila ČTK. Jednotnou evropskou měnu převzalo Slovensko na začátku roku 2009. Dosud tak učinilo jako jediná ze zemí visegrádské čtyřky, do které patří ještě Česko, Maďarsko a Polsko.

"Výhody převzetí eura stála výrazně převyšují náklady či nevýhody s tím spojené. Výhody eura najdeme hlavně v praktickém životě," uvedl analytik bankovního domu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák. Dodal, že obyvatelé při cestách do zemí platící eurem už nemusejí měnit někdejší slovenskou korunu.

"Ještě výraznější pozitivní efekt mělo v tomto směru euro na podniky, zejména exportéry, kterým přineslo větší stabilitu, zjednodušilo plánování, odstranilo podstatnou část nákladů na zajištění kurzového rizika," poznamenal Koršňák.

Ekonomka peněžního ústavu Slovenská sporiteľňa Katarína Muchová připomněla, že většina slovenského zahraničního obchodu se odehrává se státy EU a přímo se zeměmi eurozóny. Jednotná evropská měna tak podle ní výrazně prospívá zahraničnímu obchodu, a tím i k růstu exportně orientované ekonomiky Slovenska.

Slováci při vstupu do Evropské měnové unie měnili vlastní měnu v poměru 30,126 koruny za euro, před převzetím eura slovenská koruna na trzích zpevňovala.

"Slovensko přijalo euro při silném kurzu, a to pomohlo zvýšit aktiva slovenských obyvatel. Na druhou stranu exportující firmy byly v roce 2009 během krize kvůli silnému euru oproti sousedním zemím s vlastní měnou znevýhodněny," upozornila Muchová. Dodala, že měny okolních zemí tehdy oslabily, což tamnímu exportu pomohlo.

Podle Koršňáka zejména ztráta vlastní měnové politiky byla cenou za zjednodušení v praktickém životě, které euro přineslo. Poprvé tuto ztrátu Slovensko pocítilo právě po zavedení eura v souvislosti s globální krizí, kdy si země nedokázala dočasně pomoci slabší vlastní měnou.

Parlament po šesti letech schválil Fiskální pakt. Díky tomu bude náš hlas na evropské půdě mnohem více slyšet a budeme moci důrazněji prosazovat naše zájmy a priority. Skvělá zpráva! pic.twitter.com/BPFV4VPQeC

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 20. prosince 2018

Analytik rovněž uvedl, že současné nastavení měnových podmínek v eurozóně není pro Slovensko ideální. "Pokud by mělo Slovensko k dispozici v současnosti vlastní měnovou politiku, pravděpodobně by již, podobně jako sousední Česko, přistoupilo ke zvyšování klíčové úrokové sazby a k citelnějšímu zpřísňování měnových podmínek," soudí Koršňák.

Analytička bankovního domu Poštová banka Lucia Dovalová uvedla, že existence eura na Slovensku představuje lákadlo pro zahraniční investory, protože zjednodušuje přístup na slovenský trh. S odvoláním na průzkum veřejného mínění poznamenala, že téměř každý sedmý Slovák (68 procent) považuje zavedení eura v zemi za pozitivní věc, což převyšuje i průměr eurozóny (64 procent).

Zhruba třetina Slováků podle sondáže ještě přepočítává při nákupech eura na někdejší slovenské koruny. Přepočtem na koruny si čas od času pomáhají také slovenští politici v projevech před novináři, když chtějí například upozornit na značnou hodnotu částky, o které hovoří.

Mluvčí slovenské centrální banky Martina Vráblik Solčányiová ČTK sdělila, že v oběhu ke konci letošního listopadu ještě zůstalo 18,77 milionu kusů slovenských bankovek v hodnotě 2,16 miliardy tehdejších korun (71,8 milionu eur). Představuje to jen zlomek někdejšího objemu hotovosti. Výměna běžných korunových mincí za eura byla ukončena na začátku roku 2014.

Související

Více souvisejících

Slovensko EUR Ekonomika

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy