Euro není v krizi. Ale země eurozóny!

Podle Starka musí země, které mají se zadlužením problémy, především obnovit svou důvěru na finančních trzích, o kterou přišly.

"Toho mohou dosáhnout ozdravením státních rozpočtů a uskutečněním strukturálních reforem," řekl pro ZDF Stark. Podle něj se hospodářství eurozóny zotavuje a upevňuje, východisko z dluhové krize ale nebude bezbolestné. Někteří členové eurozóny své reformní povinnosti podle Starka trestuhodně zanedbali, přestože je na ně ECB upozorňovala.

"Nyní musí tyto státy, které se dostaly do velkých problémů se svými dluhy, jednat tak, aby neztratili kontakt s konkurencí," zdůraznil Stark.

Diskuse o restrukturalizacích v eurozóně je podle Starka založena na falešném předpokladu, že některé ze států jsou insolventní. Pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a EU by podle Starka nedostaly, kdyby nebylo jisté, že ani díky těmto penězům by nepřekonaly své problémy.

"Naše společná evropská měna nebyla nikdy v nebezpečí a není v něm ani teď," upozornil Stark.

V restrukturalizaci státních dluhů jsou podle Starka značná a neodhadnutelná hospodářská a politická rizika. Už v sobotu Stark uvedl, že restrukturalizace řeckého dluhu může poškodit i další země. "Restrukturalizace by mohla být krátkozraká a mohla by přinést značné nedostatky," řekl pro ZDF v sobotu. "Takový krok by s sebou mohl přinést riziko nové bankovní krize. V rámci eurozóny jsou finanční trhy silně provázány. V extrémních situacích může zpočátku lokalizovaná krize velmi negativně dopadnout na celý evropský bankovní systém," varoval Stark. Například zadlužené Řecko dostalo záchranný balíček v celkovém objemu 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Atény přislíbily výměnou přijmout balík reforem a úsporných opatření. To se nelíbí odborům, které zorganizovaly celou řadu protestů a i několik generálních stávek. "Rozpočtovou krizi nelze vyřešit jednoduchou redukcí dluhů. Jediným řešením je důsledná realizace reformního programu a úplné splacení všech zbývajících dluhů," dodal Stark.