Rodí se skupina zastánců jádra v Evropské unii

„Francie by mohla zvláště se zeměmi střední a východní Evropy vytvářet společnou pozici v energetických otázkách,“ uvedl zdroj z diplomatických kruhů. Všechny tyto státy včetně Česka přitom spojuje právě podpora jádru a plány na stavbu dalších jaderných bloků.

Část evropských zemí již své „projaderné“ postoje koordinuje. Zatímco některé zdroje uvádějí, že by měl vzniknout jasně viditelný blok zemí EU, který se bude prezentovat právě podporou jádra, jiní odborníci o tom pochybují a předpokládají, že spolupráce bude mít spíše méně viditelný a méně formální charakter.

Německo, mezi jehož spojence v boji proti jádru se řadí Rakousko a Itálie, každopádně může počítat s tím, že jeho tažení proti atomovým elektrárnám narazí na odpor. To, že se ozývají zastánci jádra, potvrzuje i náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider, byť jejich spolupráce podle něj dosud neměla jasné kontury.

„Poměrně výrazně aktivní jsou kromě Francie a Česka také Finové, Nizozemci a do jisté míry Britové,“ řekl Schneider. Ze střední a východní Evropy se přidávají také Slováci, Maďaři, Slovinci a baltské státy. Do této skupiny fakticky patří i Polsko, které však musí být jako nynější předsednická země EU neutrální. Právě Poláci ovšem vytyčili budoucnost energetické politiky EU jako jednu z priorit svého předsednictví. Zmíněné země podle deníku už fakticky čelily německému tažení proti jaderné energetice, když se projednávaly takzvané stres testy, jež mají prověřit evropské elektrárny. Berlín sice musí respektovat Lisabonskou smlouvu, podle níž má každá země právo si svobodně zvolit vlastní energetický mix, ale usiluje o zastavení jaderné energetiky pod záminkou zvýšení bezpečnostních standardů elektráren.

Náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner potvrzuje, že čeští a francouzští představitelé se už dříve shodli na nutné spolupráci států, které jadernou energetiku provozují. Připomíná, že záležitosti spojené s jadernými elektrárnami hodlají koordinovat také členové Visegrádské skupiny, jíž Česko nyní předsedá. Německo a Francie, jejichž společný „motor“ tlačil kupředu evropskou integraci, tak dnes mezi sebou mají bariéru, která může naopak vyostřovat napětí mezi oběma zeměmi. Podle pozorovatelů přesto není jisté, zda oběma zemím jejich postoje vydrží. Ve Francii, která na jaderné elektrárny dlouhodobě sází, se proti jádru začíná otáčet veřejné mínění. Více než 60 procent Francouzů je nyní pro odchod od jaderné energetiky v dlouhodobějším horizontu. Německo by zase mohlo čelit změnám nálad ve chvíli, kdy by překotný rozvoj obnovitelných zdrojů, jež mají jádro nahradit, způsobil větší problémy v dodávkách elektřiny.