Další země eurozóny krachuje. Kypr potřebuje pomoc

Stane se tak tehdy, pokud Kypr nepřijme drastická opatření na zmírnění následků masívního výbuchu, který minulý týden poškodil největší elektrárnu v zemi. "Abychom zabránili nejhoršímu, a to včetně vstupu do záchranného mechanismu a vyhli se tak důsledkům, které to ekonomice přináší, je nevyhnutelné přijmout další a o hodně tvrdší opatření," napsal podle agentury Reuters Orphanides v dopise, který zaslal 18. července kyperskému prezidentovi Demetrisovi Christofiasovi a lídrům politických stran. Orpanides je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB).

"Po zvážení všech skutečností, nepříznivého mezinárodního prostředí, obtíží při žádostech o zahraniční půjčky a dalších ekonomických dopadech po nedávných událostech, se domnívám, že ekonomika je ve stavu nouze srovnatelným s rokem 1974," upozornil Orphanides v dopise. Kyperské hospodářství na tom už před zničením elektrárny nebylo příliš dobře, zčásti i kvůli úzkým vazbám na Řecko, které se už delší dobu potácí na pokraji státního bankrotu. Kvůli explozi je bez elektrické energie polovina Kypru. Země je závislá na dovozu elektřiny. Kypr bude v této souvislosti podle analytiků možná nucen vynaložit až miliardu eur (přes 24 miliard Kč). Rostoucí vážnost situace odráží i vývoj na dluhopisovém trhu. Výnos desetiletého vládního dluhopisu vydaného loni v únoru byl ve středu na 8,9 procenta, zatímco minulý týden po nehodě samotné byl na úrovni 8,6 procenta a počátkem května letošního roku na 6,2 procenta.