Schäuble: Německo navrhne zvláštní fondy pro vysoké zadlužení

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

Prezident Petr Pavel na jaře poprvé během svého mandátu vyhlásí termín sněmovních voleb. Podle svých slov se to chystá udělat v květnu. Pavel zatím neprozradil, o jakém termínu v souvislosti s volbami přemýšlí.

Při pohledu z okna asi nebudete chtít věřit tomu, že se o víkendu vrátí zima, ale je to tak. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před mrazem ve vegetačním období. Teploty mají o víkendu klesat až k -5 °C. 

Masivní tarifní opatření prezidenta USA Donalda Trumpa, označovaná jako cla „Dne osvobození“, už smetla biliony dolarů z tržní hodnoty veřejně obchodovaných společností. Celní sazby až do výše 50 % nyní ohrožují firmy napříč kontinenty a přinášejí reálnou hrozbu pro globální dodavatelské řetězce i spotřebitelské ceny.

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou dosáhlo nové úrovně poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Cla vstoupí v platnost 10. dubna a představují reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jen o dva dny dříve zavedl další 34% cla na veškerý čínský dovoz do USA.

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

Prezident USA Donald Trump se snaží přepsat americkou historii – jak tu rasovou, tak i ekonomickou. Zatímco na jedné straně zakazuje univerzitám i muzeím přehodnocování dějin otroctví či rasových vztahů, aby Spojené státy neměly pocit „národní hanby“, na straně druhé přetváří ekonomickou minulost země, uvedl server CNN.

Zimní počasí ještě neřeklo poslední slovo. Příští týden se do Česka mohou vrátit nejen mrazy, ale podle ČHMÚ.cz i sněžení, a to i ve středních polohách.