Česko se přidá k 17 státům eurozóny v nových rozpočtových pravidlech

Rozhodnutí jednotlivých zemí tak izoluje Velkou Británii, která je jedinou zemí Evropské unie, která se změnou evropských smluv nesouhlasí.

„Šéfové států a vlád Bulharska, České republiky, Dánska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Švédska naznačili možnost účastnit se tohoto procesu po konzultacích ve svých parlamentech, pokud to bude potřeba,“ uvádí se v návrhu závěrečného dokumentu summitu EU.

Celkem 26 z 27 členských zemí Evropské unie tak podle agentury AFP signalizuje ochotu vstoupit do "nového rozpočtového systému", což by mělo vyřešit již dva roky trvající krizi, která hrozí zničením celé měnové unie.

"Británie se neúčastnila ani vzniku eurozóny, z toho pohledu už jsme na to zvyklí," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že je "velmi potěšena" z toho, že se většina států dohodla na "fiskální úmluvě", která by měla zavést automatické sankce za překročení limitů státního dluhu nebo deficitu rozpočtu. "Poučili jsme se z chyb minulosti," uvedla německá kancléřka.

Kromě Británie se proti dohodě zpočátku stavělo i Maďarsko. Švédsko a Česká republika účast zvažovaly.

Nová dohoda by měla vstoupit v platnost do března příštího roku a měla by ukončit dosavadní zvyk většiny členských zemí utrácet mnohem více, než si mohou dovolit. To by mělo vést k zastavení dluhové krize. Automatické sankce mohou být zablokovány pouze většinou členských zemí.

Někteří přestavitelé unie navíc doufají, že dohoda přinutí Evropskou centrální banku (ECB) k vyšší aktivitě v boji proti krizi. K vytvoření "nové fiskální dohody" už totiž vyzval i šéf ECB Mario Draghi. Podle něj je pro eurozónu rozhodnutí summitu "velmi dobrým výsledkem".

Představitelé se dohodli také na tom, že poskytnou Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) celkem 200 miliard eur na pomoc eurozóně, která má sama dost práce s tím, aby navýšila svůj vlastní záchranný fond na jeden bilion eur.

Podle francouzského prezidenta bude kromě toho ECB fungovat jako správce Evropského stabilizačního finančního mechanismu (EFSF). Navíc se urychlí i start stálého záchranného mechanismu ESM, který by měl začít fungovat o rok dříve, než se původně plánovalo a měl by mít k dispozici až 500 miliard eur.

Stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy navíc prohlásil, že účast soukromých investorů na záchraně Řecka byla jednorázovou akcí a že se již nebude opakovat. Evropský prezident tak uznal, že tato politika měla "velmi negativní efekt na trhy s dluhopisy" a že je "oficiálně ukončena".

Německu se naopak podařilo přesvědčit ostatní státy, aby ustoupily z návrhu vydávat společné evropské dluhopisy.