Dne 19. února 2009 byl ve Financial Times (FT) publikován článek „Scare warns of potential quake ahead“, jehož součástí jsou tabulky s údaji za vybrané země.
V tabulce pod názvem „Foreign banks‘ lending to Czech Rep“ je uvedeno, že zahraniční banky do České republiky k 30. září 2008 půjčily celkem 192 miliard dolarů (cca 4 biliony korun). ČNB považuje tuto tabulku a také doprovodný text za velmi zavádějící. Dle statistik ČNB, které odpovídají mezinárodním standardům, činí zadluženost ČR vůči zahraničním bankám 38 miliard dolarů. Rozdíl mezi realitou a daty v článku FT byl pravděpodobně zapříčiněn nesprávnou interpretací zdrojových statistických dat. Zdrojem byla statistika Banky pro mezinárodní platby (BIS), která konsoliduje bilance mezinárodních bankovních skupin. Tyto bilance zahrnují bilance lokálních bank v jednotlivých zemích, jež jsou těmito skupinami vlastněny. Inkriminovaných 192 miliard dolarů je tak zhruba sumou bilancí domácích českých bank, jejichž vlastníkem byla k uvedenému datu zahraniční banka. Vzhledem k faktu, že většina tuzemských bank má zahraničního vlastníka, představuje ve skutečnosti toto číslo prakticky celou bilanci českého bankovního sektoru. Ta činila na konci pololetí 2008 4,1 bilionu korun, což zhruba odpovídá částce uvedené ve Financial Times. K tomu lze poznamenat, že objem poskytnutých úvěrů je samozřejmě menší než bilanční suma bank. Podle údajů ČNB dosáhla ke stejnému datu celková zadluženost domácností a podniků u bank přibližně 1,6 bilionu korun, z toho drtivá většina úvěrů byla ovšem poskytnuta v českých korunách, a to bankami vlastněnými sice zahraničními vlastníky, ale operujícími dle českého zákona o bankách a dohlíženými domácím bankovním dohledem. Ani toto výrazně nižší číslo tedy není, jak by mohl napovídat obsah článku v FT, jakýmkoli indikátorem závazků českého finančního sektoru vůči zahraničí. Jedná se o objem úvěrů českých bank poskytnutých českým ekonomickým subjektům denominovaných v drtivé většině v české koruně a financovaných depozity ve stejné měně. Jakékoli závěry týkající se kurzových či jiných přeshraničních rizik, činěné na základě takto dezinterpretovaných čísel, jsou tedy zcela neopodstatněné a zavádějící.
V úvodníku týdeníku The Economist ze dne 21.2.2009 pod názvem „Argentina on the Danube?“ je uvedeno, že ČR je jednou ze zemí, jejíž padající měna způsobuje agónii domácností, které mají úvěry ve švýcarských francích či eurech. Rádi bychom zdůraznili, že v ČR tento problém neexistuje a že výpůjčky českých domácností v zahraničních měnách tvoří naprosto marginální 0,1 % z celkových výpůjček domácností. Toto konzervativní chování českých domácností je přímým důsledkem faktu, že úrokové sazby v ČR byly několik posledních let většinou pod úrovní sazeb eurozóny a úvěry v českých korunách tak byly levnější. V souvislosti s článkem, který se zaměřuje na nebezpečí zahraničních úvěrů, které „spolykaly“ banky střední a východní Evropy, bychom také rádi upozornili na fakt, že české banky, které jsou v naprosté většině vlastněné evropskými skupinami, nikdy nepotřebovaly finanční zdroje ze zahraničí, protože financovaly své výpůjčky z vkladů českých střadatelů. Poměr úvěrů a vkladů v českém bankovním sektoru, který v současné době činí 77 %, patří mezi nejnižší v EU. a české banky jsou v naprosté většině případů čistí věřitelé a nikoli čistí dlužníci evropských skupin, kterých jsou součástí.
Dne 23.2.2009 uveřejnil Financial Times komentář pod názvem „Eastern crisis that could wreck the eurozone“, kde autor jmenuje dvě politické chyby, kterých se dopustily vlády zemí střední a východní Evropy. Jednou z nich bylo pobízení domácností k čerpání úvěrů v zahraničních měnách. Dovolíme si tvrdit, že ani čeští politici, ani centrální bankéři k ničemu podobnému české občany nikdy nevybízeli. Jak je uvedeno výše, čeští občané úvěry v zahraničních měnách nečerpali, neboť k tomu v prostředí dlouhodobě nízkých úrokových sazeb z úvěrů v domácí měně neměli žádnou motivaci.
Vzhledem k citlivosti trhů na nepřesná data v době finanční krize by tato zavádějící interpretace dat mohla mást investory i širokou veřejnost, proto ČNB považuje za nutné uvést výše zmíněné nepřesnosti na pravou míru.
29. dubna 2024 20:52
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
Související
Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho
Inflace byla nižší, než čekala ČNB. Prognóza počítala s číslem nad 10 procent
Aktuálně se děje
před 54 minutami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 1 hodinou
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 2 hodinami
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
před 3 hodinami
Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem
před 3 hodinami
Policie zasahuje na gymnáziu v Litvínově. Škola byla evakuována
před 3 hodinami
„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty
před 3 hodinami
USA nevidí, že by Čína chtěla spravedlivé ukončení války na Ukrajině
před 3 hodinami
FOTO: Vykolejený vlak skončil na dva kusy mimo trať. Jel přes 100 km/h
před 4 hodinami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 5 hodinami
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
Ruský plynárenský gigant Gazprom skončil za loňský rok ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (tj. cca 160,1 miliardy korun). Přitom ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (cca 305,4 miliardy korun). Uvedl to server Kommersant.
Zdroj: Radovan Majer