Praha - Ukazatele důvěry klesají téměř po celém světě, výjimkou nejsou ani evropské státy, které čeká ještě nejméně několik čtvrtletí negativního hospodářského růstu. V pátek o tom informoval Aleš Prandstetter, hlavní stratég ČSOB Asset Management.
Jak dlouho bude ještě recese v Evropě trvat, bude podle Prandstettera vedle chystaných vládních úspor nejvíc záležet na úvěrové politice bank. Povzbudit ekonomiky přitom může v příštích měsících očekávaný příznivý vývoj inflace.
"Zpomalení růstu cen určitě nabídne protiváhu pro zadrhávající evropskou ekonomiku. Evropská inflace už v květnu klesla na 2,4 procenta a v nadcházejících měsících se může dostat k hodnotám 0,5 až jedno procento. Skutečný vývoj inflace bude záviset na cenách ropy," poznamenal Prandstetter s tím, že případný další pokles inflace by pozitivně ovlivnil kupní sílu domácností.
Hospodářský růst evropských států se snaží podpořit i centrální banky, které sází na léčení krize nízkými úrokovými sazbami. "Dá se očekávat, že centrální banky budou i nadále sledovat správné fungování finančních trhů a poskytovat podporu pouze v případě, kdy to bude potřeba," doplnil Prandstetter.
V protikladu k očekávanému snížení inflace v krátkodobém horizontu ale může díky zlevnění úvěrů ze strany centrálních bank dojít v dlouhém období k nevyhnutelnému zrychlení inflace. Hrozí pak riziko, že se snížení kupní síly peněz vymkne kontrole.
Detailní pohled na region střední a východní Evropy ukazuje, že většina států má k růstu daleko. "Nejlépe je na tom Polsko, které doslova ´nakoplo´ pořádání mistrovství Evropy ve fotbale, je však otázkou, jak se zde bude situace vyvíjet dále. Na Českou republiku se díky úspornému programu investoři dívají jako na bezpečné teritorium pro své peníze, a proto je ČR schopna vlastního financování nejlevněji z regionu. Opakem je Maďarsko, kde se prohlubuje spor mezi vládou a centrální bankou a investoři se bojí, že o své peníze přijdou," popsal současný stav Prandstetter. Všechny tři země podle něj silně pociťují dopady evropské krize. Na druhou stranu jejich akcie nabízejí velmi dobrý dividendový výnos nad pět procent. A právě to mnozí investoři oceňují.
Související
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák