Praha - Ukazatele důvěry klesají téměř po celém světě, výjimkou nejsou ani evropské státy, které čeká ještě nejméně několik čtvrtletí negativního hospodářského růstu. V pátek o tom informoval Aleš Prandstetter, hlavní stratég ČSOB Asset Management.
Jak dlouho bude ještě recese v Evropě trvat, bude podle Prandstettera vedle chystaných vládních úspor nejvíc záležet na úvěrové politice bank. Povzbudit ekonomiky přitom může v příštích měsících očekávaný příznivý vývoj inflace.
"Zpomalení růstu cen určitě nabídne protiváhu pro zadrhávající evropskou ekonomiku. Evropská inflace už v květnu klesla na 2,4 procenta a v nadcházejících měsících se může dostat k hodnotám 0,5 až jedno procento. Skutečný vývoj inflace bude záviset na cenách ropy," poznamenal Prandstetter s tím, že případný další pokles inflace by pozitivně ovlivnil kupní sílu domácností.
Hospodářský růst evropských států se snaží podpořit i centrální banky, které sází na léčení krize nízkými úrokovými sazbami. "Dá se očekávat, že centrální banky budou i nadále sledovat správné fungování finančních trhů a poskytovat podporu pouze v případě, kdy to bude potřeba," doplnil Prandstetter.
V protikladu k očekávanému snížení inflace v krátkodobém horizontu ale může díky zlevnění úvěrů ze strany centrálních bank dojít v dlouhém období k nevyhnutelnému zrychlení inflace. Hrozí pak riziko, že se snížení kupní síly peněz vymkne kontrole.
Detailní pohled na region střední a východní Evropy ukazuje, že většina států má k růstu daleko. "Nejlépe je na tom Polsko, které doslova ´nakoplo´ pořádání mistrovství Evropy ve fotbale, je však otázkou, jak se zde bude situace vyvíjet dále. Na Českou republiku se díky úspornému programu investoři dívají jako na bezpečné teritorium pro své peníze, a proto je ČR schopna vlastního financování nejlevněji z regionu. Opakem je Maďarsko, kde se prohlubuje spor mezi vládou a centrální bankou a investoři se bojí, že o své peníze přijdou," popsal současný stav Prandstetter. Všechny tři země podle něj silně pociťují dopady evropské krize. Na druhou stranu jejich akcie nabízejí velmi dobrý dividendový výnos nad pět procent. A právě to mnozí investoři oceňují.
Související
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák