Berlín - Předlužené Řecko by mohlo snížit zadluženost tím, že by za peníze půjčené od záchranného fondu eurozóny ESM zpětně skupovalo své dluhopisy z trhu za nynější podstatně nižší než nominální ceny. Podle nového čísla německého týdeníku Spiegel takovou možnost zvažuje německé ministerstvo financí. Muselo by se o tom ale jednat s vlastníky dluhopisů, kteří už letos museli vyměnit staré dluhopisy za nové o poloviční hodnotě, dodal časopis.
Řecký dluh je vysoko nad úrovní 120 procent hrubého domácího produktu, kam má podle dohody s mezinárodními věřiteli klesnout do roku 2020. Letos na jaře se sice řecká zadluženost odepsáním asi poloviny dluhů u soukromých věřitelů dočasně snížila, další přísuny úvěrů od oficiálních věřitelů spolu s propadem HDP ale dluh opět prudce zvýšily nad 150 procent HDP.Řecké dluhopisy se na trhu obchodují na úrovni zhruba 25 procent jejich nominální hodnoty. Jejich zpětnými nákupy by Atény snížily dluh v objemu například 100 milionů eur vynaložením pouhých 25 milionů eur. S podobným návrhem minulý týden přišel německý člen výkonného výboru Evropské centrální banky Jörg Asmussen.Mluvčí spolkového ministerstva financí agentuře Reuters zprávu Spiegelu přímo komentovat odmítl a řekl, že Berlín čeká na zprávu "trojky" mezinárodních věřitelů o tom, jak Řecko plní podmínky úvěrového programu. Ve středu zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvedli, že se s Řeckem již dohodli na většině opatření potřebných k uvolnění další části úvěrové pomoci.Zpráva trojky zřejmě dojde k závěru, že Řecko má do plnění závazků daleko. Eurozóna je ale rozhodnuta zabránit další vlně paniky na trzích, takže Atény nakonec s největší pravděpodobností získají dalších 31,5 miliardy eur (780 miliard Kč) z úvěrové pomoci. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a MMF. Výměnou za pomoc provádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku.
Související
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák