Berlín - Předlužené Řecko by mohlo snížit zadluženost tím, že by za peníze půjčené od záchranného fondu eurozóny ESM zpětně skupovalo své dluhopisy z trhu za nynější podstatně nižší než nominální ceny. Podle nového čísla německého týdeníku Spiegel takovou možnost zvažuje německé ministerstvo financí. Muselo by se o tom ale jednat s vlastníky dluhopisů, kteří už letos museli vyměnit staré dluhopisy za nové o poloviční hodnotě, dodal časopis.
Řecký dluh je vysoko nad úrovní 120 procent hrubého domácího produktu, kam má podle dohody s mezinárodními věřiteli klesnout do roku 2020. Letos na jaře se sice řecká zadluženost odepsáním asi poloviny dluhů u soukromých věřitelů dočasně snížila, další přísuny úvěrů od oficiálních věřitelů spolu s propadem HDP ale dluh opět prudce zvýšily nad 150 procent HDP.Řecké dluhopisy se na trhu obchodují na úrovni zhruba 25 procent jejich nominální hodnoty. Jejich zpětnými nákupy by Atény snížily dluh v objemu například 100 milionů eur vynaložením pouhých 25 milionů eur. S podobným návrhem minulý týden přišel německý člen výkonného výboru Evropské centrální banky Jörg Asmussen.Mluvčí spolkového ministerstva financí agentuře Reuters zprávu Spiegelu přímo komentovat odmítl a řekl, že Berlín čeká na zprávu "trojky" mezinárodních věřitelů o tom, jak Řecko plní podmínky úvěrového programu. Ve středu zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvedli, že se s Řeckem již dohodli na většině opatření potřebných k uvolnění další části úvěrové pomoci.Zpráva trojky zřejmě dojde k závěru, že Řecko má do plnění závazků daleko. Eurozóna je ale rozhodnuta zabránit další vlně paniky na trzích, takže Atény nakonec s největší pravděpodobností získají dalších 31,5 miliardy eur (780 miliard Kč) z úvěrové pomoci. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a MMF. Výměnou za pomoc provádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku.
Související
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák