Polsko má velké plány: Rozšíření EU až k čínským hranicím!

Členství v EU není pro Polsko věcí prestiže, ale cestou, jak uplatnit svůj vliv a společně s ostatními vytvářet budoucnost Evropy, konstatoval polský ministr. K dalšímu rozšíření sféry vlivu EU může napomoci přijetí nových členů, evropské hodnoty je podle Sikorského připraveno přijmout i Rusko.

"To může posunout evropské horizonty až k čínským a korejským hranicím," uvedl.

V rámci EU je pro Polsko podle Sikorského důležitá zejména spolupráce s partnerskými státy visegrádské skupiny, tedy s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Za klíčové evropské partnery Varšavy označil ministr Francii a Německo. Pokud jde o Británii, Sikorski zalitoval, že "Londýn se Evropě vzdaluje". Podle polského ministra Evropa potřebuje britský pragmatismus, kompetentnost a ozbrojené síly.

Hlavním dlouhodobým cílem Polska je podle ministra zahraničí dosažení západní životní úrovně. Sikorski doufá, že Polsko "konečně dostane šanci dohnat nejvyspělejší evropské ekonomiky".

Základní podmínky pro vstup do eurozóny a přijetí eura jsou tzv. Maastrichtská kritéria, která přesně stanoví, jaké ukazatele musí země dodržet v oblasti např. stability měny, či inflace:

1) Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace (to neznamená nutně 3 země s nejnižší inflací, ale spíše, i když to není nikde explicitně napsané, tři země s inflací nejblíže k inflačnímu cíli ECB. Tento cíl je definován jako hodnota inflace nižší, ale blízká 2 %).

2) Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci.

3) Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.

4) Veřejné finance - podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 % a podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.

Kromě ekonomických ukazatelů je přijetí eura také významná událost k diskuzi v příslušných zemích, ne všechny státy EU vyslovily jasný zájem na společné měně; například Dánsko a Švédsko mají rezervovaný postoj a Velká Británie ji odmítá.

Česká republika loni nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 neplní kritérium cenové stability.

Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu České národní banky a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, informoval server lidovky.cz.