Zdrcující statistika: 25% obyvatel EU čelí chudobě. Jak si stojí Česko?

Procento obyvatel na hranici chudoby a sociálního vyloučení se podle evropských statistik za poslední roky trvale zvyšuje. Zatímco v roce 2008 šlo o 23,7 procenta, v roce 2011 to bylo 24,3 a loni ještě o půl procenta více.

Nejhorší situace je podle údajů Eurostatu v Bulharsku se 48 procenty ohrožených lidí, následuje Rumunsko se 42 procenty a Lotyšsko se 37 procenty. Na druhém konci žebříčku je Česko a Nizozemsko s 15 procenty, Finsko se 17 a Švédsko a Lucembursko s 18.

Zatímco v porovnání příjmového kritéria jsou na tom Češi opět spolu s Nizozemci s 10 procenty lidí opět nejlépe, závažný materiální nedostatek v Česku ohrožuje téměř sedm procent obyvatel.

Závažný materiální nedostatek znamená podle metodiky Eurostatu to, když lidé žijí v podmínkách, v nichž trpí nejméně ve čtyřech z devíti předem stanovaných oblastí či kritérií. Jde třeba o to, že si nemohou dovolit platit nájem či účty za služby, že si nemohou zajistit v příbytku dostatečné teplo, že si nemohou dovolit jíst maso či ryby alespoň každý druhý den nebo že si nemohou dovolit automobil, pračku, telefon či barevnou televizi.

Starosti spojené s chudobou poškozují poznávací schopnosti, píše se v článku "Chudoba ochromuje kognitivní funkce", který vyšel v časopise Science. Jednoduše řečeno: být chudý odčerpává naše mentální rezervy. To vysvětluje data, která ukazují, že chudí jsou náchylnější než ostatní chovat se způsobem, který ohrožuje jejich zdraví a brání dlouhodobému úspěchu – krátce, chovají se způsobem, který může udržovat jejich znevýhodněný stav.

„Překonávání nutkání a dělání rozhodnutí může vyčerpat duševní zdroje, což může vést k problematickému jednání. Protože chudí musejí překonávat nutkání a dělat obtížná rozhodnutí častěji než jiní, je u nich vyšší pravděpodobnost přejídání, zbytečného utrácení peněz a dalších problematických jednání.

„Ovládání nutkání a přání, dokonce tak základních jako potřeba spánku a odpočinku, si vynucuje kumulativní efekt. Výzkumníci se dotazovali lidí sedmkrát denně po několik dní a zaznamenávali jejich aktuální přání, pokusy je překonat a také to, zda se nakonec chovali podle svých přání. V souladu s modelem omezených zdrojů se ukázalo, že lidé mají tím nižší sebekontrolu, čím vícekrát vzdorovali nechtěným nutkáním, píšou blisty.cz.