Chudoba v EU se dramaticky šíří, trh práce nefunguje. Co s tím?

"Musíme věnovat pozornost nejen samotnému vytváření pracovních míst, ale i kvalitě práce a mzdové úrovni," podotkl Andor. Připomněl, že se zvyšuje počet osob pracujících pouze na částečný úvazek.

Zpráva podotýká, že ohrožení chudobou u lidí v produktivním věku ukazuje na špatně fungující trhy práce. Jejich charakteristikou je pak kromě jiného také rozevření nůžek mezi domácnostmi s vysokými a nízkými příjmy. Chudoba a nezaměstnanost členů domácností přitom podle materiálu úzce souvisí s dětskou chudobou.

Rostoucí rozdíl mezi nejvyššími a nízkými příjmy podle zprávy ukazuje, že se zhoršuje ekonomická situace výrazné části populace. Nejvíce jsou dotčeny skupiny s nízkými a středními příjmy. Nerovnosti přitom ovlivňují společnost jako celek, neboť lidem omezují možnosti plně přispívat ekonomice i společnosti, plodí pocit vyloučení a oslabují legitimitu politických procesů a institucí. Zvýšená potřeba přerozdělování prostředků na sociální pomoc navíc zatěžuje veřejné rozpočty.

Analýza Evropské komise ale podle Andora také ukázala, že příjemci sociálních dávek mají větší šanci získat zaměstnání než lidé, kteří dávky nedostávají. Je to podle něj dáno tím, že lidé "v systému" musí aktivně zaměstnání hledat a mohou využít pomoci například úřadů práce.

Těsně nad hranicí chudoby, s níž se podle statistik potýká asi desetina Čechů, totiž žije dalších 700 000 lidí. Upozornil na to vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Martin Potůček na konferenci o chudobě, která se konala loni v listopadu v Senátu.

Náměstek ministra práce a sociálních věcí Jan Dobeš označil jako nejohroženější skupiny dlouhodobě nezaměstnané, samostatně žijící osoby, neúplné i vícečetné rodiny, příslušníky etnických menšin a seniory starší 65 let. 

Za hranici příjmové chudoby se v tuzemsku považuje roční příjem ve výši 116 tisíc korun, tedy přibližně 9,5 tisíce měsíčně. "Zvlášť mě trápí skutečnost, že mezi lidi s nejnižšími příjmy, mezi tu nejzranitelnější sociální vrstvu, patří hlavně ženy. A nemám teď na mysli jen seniorky, ale třeba i matky samoživitelky," podotkla Alena Gajdůšková (ČSSD), místopředsedkyně Senátu ČR.

Situace se navíc v posledních letech zhoršuje a kromě uvedených skupin se dotýká i tzv. pracujících chudých (anglicky jsou označováni termínem working poor), informuje CT24. "To jsou lidé, kteří pracují na plný úvazek, a přesto žijí pod hranicí chudoby. Je to fenomén, který rychle narůstá. A nás to utvrzuje v přesvědčení, že jde o další důvod pro nějaký typ politické intervence," vysvětlil ředitel Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla (ČSSD).