Praha/Kyjev/Brusel - Ukrajina musí co nejdříve zahájit ekonomické reformy a projít hlubokou politickou transformací. Země je na pokraji bankrotu a potřebuje finanční pomoc Evropské unie i Mezinárodního měnového fondu (MMF). V debatě České televize se na tom shodli evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle a velvyslanec ČR na Ukrajině Ivan Počuch.
Podle Füleho byla Evropská unie připravena poskytnout Ukrajině finanční injekci již dříve, když Kyjev vyjednával o podpisu asociační dohody s osmadvacítkou. "Pomoc není úplně navázána na asociační dohodu," uvedl Füle. Unie podle něj počká na vznik nové vlády v Kyjevě. S kabinetem pak bude jednat o poskytnutí finanční pomoci.
Podle velvyslance na Ukrajině Počucha může nová vláda, která zemi povede do voleb, vzniknout v řádu dní. Politici budou muset své následující kroky často konzultovat s představiteli proevropsky orientovaných občanů, kteří po čtvrt roku demonstrují v ulicích hlavního města, uvedl.
Počuch zdůraznil, že země je patrně již nyní za hranou státního bankrotu. Vítá proto, že jedním ze tří hlavních bodů, jejichž řešením se chce ukrajinský parlament zabývat, je ekonomická stabilizace.
Ukrajinské vládě se těžce prodražují dluhopisy, tedy získávání peněz na chod státu, a také prudce rostou náklady na splácení dluhu. Investoři navíc přestali Ukrajině důvěřovat a jejích dluhopisů se zbavují. To ukrajinské vládě dál komplikuje splácení dluhu, informuje Rozhlas.cz.
Přitom Ukrajina už dlouhodobě de facto nemá peníze na běžné hospodaření státu. Musí si půjčovat v zahraničí, a to nejen od investorů na dluhopisovém trhu, ale také například od Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské unie a od Ruska.
Klesají devizové rezervy státu. Podle ekonoma Jana Bureše z Raiffeisenbank bude země do roka potřebovat 70 miliard dolarů, její devizové rezervy přitom dosahují jen necelých 18 miliard.
„Ukrajina bude potřebovat v následujícím roce sehnat peníze právě na pokrytí schodku běžného hospodaření a na splátku krátkodobého dluhu. Za stávající politické situace je nemyslitelné, aby si na to půjčovala na trzích, takže bude muset jednat s jednou, nebo druhou stranou, jinak se riziko bankrotu skutečně přibližuje," míní Bureš.
Související
Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
Ukrajina , bankrot , Štefan Füle
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák