Gazprom vzkazuje Kyjevu: Nechceš plyn, neplať. A co země EU?

"Jestli chceš plyn, musíš za něj zaplatit. Jestli nechceš, platit nemusíš," řekl Miller. "Jestli Ukrajina předem za červnové dodávky nezaplatí, Gazprom nebude zavádět žádná omezení. Dodá jen tolik plynu, kolik si Ukrajina zakoupila, a na rusko-ukrajinskou hranici budeme dodávat tolik plynu, kolik má být přepraveno do Evropy," dodal.

Rusko tvrdí, že mu Ukrajina za odběr plynu už dluží více než 3,5 miliardy dolarů (asi 70 miliard Kč). Gazprom proto požaduje, aby Ukrajinci od příštího měsíce platili za plyn předem a za červnové dodávky požaduje 1,66 miliardy dolarů. Ukrajinci ale odmítají platit cenu, kterou od nastolení prozápadního režimu v Kyjevě požadují Rusové, a trvají na předchozí ceně se zahrnutím všemožných slev.

Spor budí obavy z přerušení dodávek do Evropy, kde Gazprom pokrývá asi třetinu spotřeby. Rusko na tom ale není zjevně o mnoho lépe než EU. Jeho ekonomika skomírá a riskovat další výrazné ztráty v případě uvalení rozsáhlejších západních sankcí by mohlo být doslova likvidační.

Ve sporu kolem ukrajinské krize tak proti sobě stojí obrazně řečeno dva chromí a ani jeden z nich si nemůže příliš vyskakovat, protože by si s největší pravděpodobností jen ještě více ublížil, píše server Kurzy.cz.

Klíčovou položkou celého případu je ruský plyn, jehož je Evropa nenasytným odběratelem. Cena plynu na hlavním evropském trhu ve Velké Británii od připojení Krymu k Ruské federaci poklesla o 19% a pohybuje se nejníže od roku 2010. Agentura IHS odhaduje, že další eskalace celého konfliktu by stála v příštím roce Rusko plných 115 mld. USD, což odpovídá zhruba 3% celkového HDP ruské ekonomiky.

Takový výpadek si Rusko s největší pravděpodobností nebude moci dovolit. Jeho ekonomika nyní balancuje na hraně mezi růstem a kontrakcí. Vyhrocení konfliktu může snížit celkový HDP Evropy o cca 0,15 procentního bodu.