Kam zahraniční investice směřují? Vítězové a poražení

Evropa se sice vymanila z recese až v polovině loňského roku, přesto ještě stihla překonat historický rekord v počtu přímých zahraničních investic. Vloni bylo totiž zahájeno celkem 3 955 investičních projektů, tedy o 4 % více než v roce 2012. Celkem díky nim vzniklo 166 343 pracovních míst, tedy o 2 % méně než v předchozím roce. Zahraniční investice rostly ve většině klíčových evropských ekonomik včetně Velké Británie, Německa a Francie. Pokles počtu investičních projektů zaznamenalo naopak Španělsko a střední a východní Evropa včetně České republiky. Ačkoliv investiční atraktivita České republiky klesá, stále se drží v první patnáctce investorsky nejatraktivnějších zemí – v evropském žebříčku je na 11. místě v počtu vytvořených pracovních míst a na 14. místě v počtu investičních projektů.

„Vše nasvědčuje tomu, že vloni snad konečně přišel obrat," říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v České republice a střední a jihovýchodní Evropě. „Dlouhá recese ve většině zemí Evropy skončila, důvěra investorů v ekonomiku se vrací. Díky jasným známkám hospodářského růstu dostávají investice znovu zelenou."

Již dvanáctý průzkum investiční atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory vychází z analýzy statistických údajů o zahraničních investicích zahájených v Evropě v předchozím roce a dále z názorů více než osmi stovek vrcholových manažerů na další vývoj přímých zahraničních investic v následujícím desetiletí.

Kam zahraniční investice směřují? Vítězové a poražení

Pozici investičně nejatraktivnější evropské země si v loňském roce upevnila Velká Británie, kde bylo zahájeno 799 investičních projektů, tedy o celých 15 % víc než v roce 2012. Dařilo se také Německu, loňských 701 nových investičních projektů představuje meziroční nárůst o 12 %. Překvapením jsou výsledky Francie, kde po několikaletém poklesu přímé zahraniční investice vzrostly o 9 %. Naproti tomu ve Španělsku investice vloni poklesly téměř o pětinu (o 19 %). Nepodařilo se totiž zopakovat výjimečný výsledek z roku 2012, kdy levné výprodeje tamějších podniků přilákaly rekordní počet zahraničních investorů. Přesto si Španělsko udrželo čtvrté místo před Belgií na pátém a Nizozemskem a šestém místě.

Střední a východní Evropa ztrácí lesk

Počet nových investičních projektů realizovaných zahraničními investory ve střední a východní Evropě včetně Ruska klesl o necelých 5 % a snížil se rovněž počet nových pracovních míst vytvořených těmito investicemi, a to o 4 %. Hlavní podíl na tom mají menší investice západoevropských investorů do automobilového průmyslu a do center sdílených služeb.

Česká republika v roce 2013

„Investiční atraktivita České republiky sice rok od roku klesá, nejedná se však o tak zásadní propad jako u některých jiných zemí střední a východní Evropy. V roce 2013 bylo v České republice sjednáno 60 přímých zahraničních investic, tedy o čtyři méně než v roce 2012. Co do počtu investičních projektů to sice představuje 6% pokles, nicméně přesto u nás díky zahraničním investicím vloni vzniklo 5609 míst (tj. meziroční nárůst o 2 %). Tahounem investic byl automobilový průmysl, Česká republika je s 19 projekty stále na 3. místě v Evropě za Německem a Velkou Británií v počtu přímých zahraničních investic v automobilovém průmyslu. Nejvíce u nás chtějí již tradičně investovat Němci," říká Magdalena Souček.

„K nejaktivnějším investorům v České republice patřili v roce 2013 ti domácí nebo zdomácnělí, tedy tuzemské pobočky zahraničních investorů, kteří do země přišli už před nějakou dobou. Expanze tvořily více jak tři čtvrtiny agenturou zprostředkovaných projektů. Nezaostávali však ani ti zahraniční. Nejvíce zahraničních investic do České republiky vloni přišlo z Německa, s tím také souvisí tradičně dominující sektor výroby dopravních prostředků, a dále ze Spojených států a Japonska. Investoři nejčastěji mířili na jih Moravy, do Moravskoslezského kraje a do středních Čech. K aktivitě investorů v Česku přispěly i investiční pobídky, které se letos v červenci kvůli novým evropským pravidlům snížily. Mnoho investorů tak chtělo stihnout ještě původní, výhodnější podmínky," shrnuje Ondřej Votruba, pověřený řízením agentury CzechInvest.

Analýza podle ekonomických odvětví

Po letech recese Evropa znovu upevňuje svou pozici primárního cíle zahraničních investic orientovaných na inovace a vysokou přidanou hodnotu. Proto nepřekvapí, že pokud jde o jednotlivá odvětví, na prvních příčkách co do počtu nových investičních projektů se stále drží softwarové služby s 509 projekty (meziroční nárůst o 27 %) a ekonomické služby se 483 projekty (meziroční pokles o 31 %). Téměř polovinu softwarových projektů financují investoři sídlící ve Spojených státech.

Výrazně se vloni dařilo také farmaceutickému průmyslu. Farmaceutický průmysl se 141 novými investičními projekty zaznamenal 58% nárůst, u vědeckého výzkumu s 88 projekty došlo meziročně ke zvýšení dokonce o 96 %. S tím koresponduje i analýza přímých zahraničních investic podle typu projektu: výzkumných a vývojových projektů bylo vloni téměř o čtvrtinu víc než v roce 2012 a počet nových pracovních míst, která tyto projekty vytvořily, se zvýšil o 64 %. Naproti tomu zahraniční investice do výrobního průmyslu vloni vzrostly o pouhých 5 % a vytvořily o 12 % méně pracovních míst než v roce 2012. Investory zjevně odrazuje vysoká cena práce.

Odkud zahraniční investice přicházejí

Nejvíc zahraničních investic v Evropě pochází – jako již tradičně – z Evropy. A stejně tak se nic nemění na tom, že nejvýznamnější investorskou zemí jsou Spojené státy, které v Evropě vloni realizovaly 1 027 investičních projektů, tedy plnou čtvrtinu z celkového počtu. Nejoblíbenější evropskou destinací amerických investorů zůstala i v roce 2013 Velká Británie, která dokonce mírně navýšila svůj podíl na nových amerických investicích, a to z 26 % na 27 %. To je skoro dvakrát víc, než kolik se podařilo získat druhému v pořadí, tedy Německu.

Ačkoliv si Spojené státy i vloni v Evropě udržely pozici nejvýznamnějšího investora, počet nových investičních projektů, za nimiž stojí americké firmy, meziročně nepatrně pokles (o 2 %). Naopak výrazně přibylo investic ze zemí skupiny BRIC. Investoři z těchto zemí v Evropě vloni zahájili 313 nových investičních projektů, což představuje meziroční nárůst o 28 %, a vytvořili 16 900 nových pracovních míst, tedy o 37 % víc než v roce 2012. „Například čínské investice v Evropě se za posledních šest let ztrojnásobily a podobně jako indické nebo ruské investice dosáhly vloni historického maxima. Ruku v ruce s tím narůstá počet pracovních míst vytvořených těmito investicemi, vloni jich přibylo o 37 %. Nejoblíbenější evropskou destinací investorů ze zemí skupiny BRIC však už není Velká Británie, ale Německo, kde se počet investic z těchto zemí vloni zvýšil o polovinu," vysvětluje Magdalena Souček.

Lákají především metropole

Významný podíl na větší či menší investiční atraktivnosti země má její metropole. Například v Londýně bylo v loňském roce zahájeno 380 investičních projektů, za nimiž stojí zahraniční investor, což představuje meziroční nárůst o 21 %. Na Londýn tak připadá téměř polovina veškerých zahraničních investic směřujících do Velké Británie a mezi evropskými metropolemi je v tomto směru jasnou jedničkou. Lákají ale i důležitá německá průmyslová centra, jako je Düsseldorf nebo Darmstadt, kde se počet přímých zahraničních investic meziročně zvýšil o 25 %, resp. o 40 %. Nejrychleji rostoucí evropskou investiční destinací jsou ale Helsinki s meziročním nárůstem nových projektů o 50 %. Naproti tomu jiné významné evropské metropole, jako např. Paříž, Barcelona nebo Dublin, zaznamenaly meziroční pokles nových investic, což se negativně projevilo i na výsledcích příslušného státu jako celku.

Praha se umístila na 8. – 12. místě v evropském žebříčku investorsky nejatraktivnějších měst, tedy s výjimkou německých měst nejlépe ve střední a východní Evropě. Např. Varšava obsadila až 14. místo.

Dlouhodobé trendy

Jak přímé zahraniční investice poznamenalo pět let hospodářské krize a recese?

Letošní průzkum atraktivnosti Evropy pro zahraniční investice se rovněž pokusil zmapovat, jak přímé zahraniční investice poznamenalo pět let hospodářské krize a recese. Srovnání dvou pětiletých období, 2009–2013 a 2004–2008, ukázalo, že hlavním poraženým je střední a východní Evropa. Ta úspěšně lákala investory v první dekádě nového tisíciletí, během krizových let se ale počet zahraničních investičních projektů snížil o 12 %. Naproti tomu v západní Evropě o 19 % vzrostl.

Pokud jde o jednotlivé evropské země, jako jednoznačný vítěz vyšlo z krizových let Německo, kde se počet nových investičních projektů více než zdvojnásobil. Velká Británie zaznamenala 12% růst a například ve Francii zahraniční investice stagnovaly. Mezi vítěze se mohou počítat i další významné investiční destinace, jako Španělsko, Nizozemsko, Rusko či Irsko. První pětku poražených tvoří výhradně východoevropské státy. Například v Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku počet nových zahraničních investic v krizových letech klesl na polovinu.

V období 2009 až 2013 zaznamenal pokles v počtu přímých zahraničních investic také tahoun regionu Polsko, což je překvapivé vzhledem k tomu, že Polsko bylo jediným státem EU, který  zaznamenal růst i během celosvětové hospodářské krize. V porovnání s obdobím 2004 – 2008 došlo v Polsku v letech 2009 – 2013 k poklesu z 802 projektů na 622. V České republice klesl ve stejném období počet projektů z 512 projektů na 321 (porovnání s ostatními zeměmi - viz tabulka v Příloze 1).

Jak upozorňuje Magdalena Souček, během krize prošel určitými proměnami i podíl různých typů investic: „Přibylo investičních projektů zaměřujících se na prodej zboží a jeho marketingovou podporu, což svědčí o tom, že se zahraniční investoři ve stagnující ekonomice snažili využít každý náznak růstu a nenechat bez povšimnutí žádnou ekonomickou příležitost. Ve srovnání s roky před krizí navíc citelně klesla hodnota jedné investice. Průměrný počet nově vytvořených pracovních míst na jeden projekt se během krizových let snížil o 22 %."

Důvěra investorů v Evropu roste

Jak ukázal průzkum, konec recese se pozitivně odrazil i na postojích investorů z celého světa k vyhlídkám přímých zahraničních investic v Evropě. Před rokem věřilo, že se atraktivnost Evropy pro zahraniční investory v horizontu tří let zvýší, pouze 39 % respondentů, 23 % zastávalo opačný názor, tj. že Evropa bude do tří let pro zahraniční investory méně atraktivní. V letošním průzkumu přibylo těch, kteří věří v posílení atraktivnosti Evropy, jejich podíl se zvýšil na 54 %, opak si myslí pouze 12 % dotázaných. A například asijští investoři jsou ještě optimističtější, v růst investiční atraktivity Evropy jich věří 60 %.

„Oslovení investoři zdůrazňují, že ekonomické oživení by pro Evropu nemělo být důvodem k falešné spokojenosti a že posilování konkurenceschopnosti i nadále zůstává klíčem k trvalému ekonomickému růstu a zvyšování atraktivnosti Evropy pro investory," říká Magdalena Souček. „Prvním důležitým krokem je podle účastníků našeho průzkumu soustavná podpora inovací a podnikání."

Pokud jde o to, která odvětví budou v následujících třech letech pro investory nejatraktivnější, názory účastníků průzkumu odrážejí ekonomickou realitu. V příštím desetiletí podle nich nejvíc potáhnou hospodářský růst informační a komunikační technologie, farmaceutický průmysl a péče o zdraví vůbec a energetika.

„Dotázaní investoři v průzkumu upozorňovali i na některé dlouhodobé slabiny evropské ekonomiky. Domnívají se, že do budoucna je třeba zlepšit mobilitu pracovní síly a zvýšit její kvalifikovanost, omezit nadměrnou regulaci a prohloubit ekonomickou integraci. I když jak se zdá, to nejhorší je už za námi a vše nasvědčuje tomu, že nás i v letošním roce čeká růst zahraničních investic, investoři nepropadli díky ekonomickému oživení žádné euforii, stojí nohama pevně na zemi a přesvědčit k dalším investicím je může jedině to, že vlády a politici budou účinně řešit problémy, s nimiž se Evropa dlouhodobě potýká," dodává Magdalena Souček.