Británie bude muset výrazné zvýšit daně, aby kompenzovala ztráty

Británie by musela zvýšit příjmy z daní o dalších 60 miliard liber (1,8 bilionu Kč) ročně, pokud by ministr financí Rishi Sunak chtěl kompenzovat ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Uvedl to dnes nezávislý Institut pro fiskální studie (IFS). Zatím je však podle něj na takový krok brzy.

Sunak v tomto fiskálním roce povolil mimořádné výdaje a daňové škrty za více než 280 miliard liber. Británie má kvůli tomu vykázat rozpočtový deficit 400 miliard liber, což bude největší schodek v době míru. Prognóza vypracovaná pro IFS podle americké banky Citi odhaduje, že deficit do fiskálního roku 2024/2025 klesne na 130 miliard liber. To je stále více než dvojnásobek ve srovnání s dobou před pandemií, poznamenala agentura Reuters.

Sunak by měl 3. března nastínit, jak hodlá řešit ničivé dopady pandemie. Ta způsobila, že vláda si půjčuje nejvíce v mírových dobách a přiměla ministra, aby zhruba za rok, co je ve funkci, vydal už 13 mimořádných prohlášení.

Nejistota ohledně toho, zda pandemie začne ustupovat, nebo znovu vzplane, podle institutu znamená, že Sunak by se měl prozatím zaměřit na cílená opatření, která zabrání ztrátě pracovních míst a podpoří investice.

Ředitel IFS Paul Johnson se domnívá, že nyní by se měl Sunak soustředit na podporu a oživení. Velké zvýšení daní v budoucnosti je podle něj vysoce pravděpodobné, avšak nikoli nevyhnutelné. Je potřeba, aby Sunak začal postupně rušit plošná podpůrná opatření a pomohl spíše mladším a chudším lidem.

Sunak by měl také zajistit více peněz do zdravotnictví, vzdělání, spravedlnosti a místních samospráv, aby se podařilo zvládnout dopady pandemie a dlouhodobější problémy související s brexitem a snahou o přechod k ekonomii s nulovými emisemi oxidu uhličitého.

Případné zvýšení daňových příjmů by se zřejmě rozdělilo mezi různé daně. Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona v době volební kampaně v roce 2019 vyloučila zvýšení hlavní sazby daně z příjmů, daně z přidané hodnoty (DPH) nebo sociálního a zdravotního pojištění.

Ve fiskálním roce 2019/2020 vláda podle britského statistického úřadu získala na daních z příjmů 197 miliard liber a z národního pojištění 145 miliard liber. Tyto daně činily více než 40 procent z celkových příjmů. Rozpočet na rok 2020/2021 podle serveru Statista.com předpokládá, že získá z daní z příjmů 208 miliard liber a dalších 161 miliard liber z DPH.

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie Daně Ekonomika

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy