Časovaná bomba tiká. O práci mohou přijít miliony lidí v Evropě

Milionům pracovníků v evropských zemích hrozí kvůli systému ochrany zaměstnanosti vysoké riziko ztráty práce. Ačkoliv má tento systém, který funguje i v Česku, pracovní místa podpořit, podle expertů jde o časovanou bombu, která může vyústit v hromadné propouštění.

Programy zaměstnaneckých dotací pokrývají 45 milionů pracovních míst. Jsou do nich začleněny miliony lidí z Německa, Francie, Británie, Itálie, Španělska, ale podobný program ochrany zaměstnanosti pod názvem Antivirus funguje i v Česku.

Smyslem těchto programů je zabránit Evropě v tom, aby utrpěla katastrofickou ztrátu pracovních míst, podobně jako Spojení státy během stále probíhající pandemie koronaviru. Vlády tyto programy zavedly posledního čtvrt roku a prodloužily je do podzimu, protože se obávaly, že předčasné zrušení podpory by mohlo způsobit hromadné ztráty pracovních míst.

Podle serveru Financial Times k tomu ale dojde stejně. Poptávka a produkce se zvyšují a existuje riziko nejen obrovských veřejných nákladů, ale i možnost, že tyto paušální dotace zaměstnance uzavřou do "zombie" módu, tedy stavu, kdy jim budou bránit v přechodu do odvětví s lepšími dlouhodobými vyhlídkami.

"Rozšíření ochrany pracovních míst problém pouze odloží," tvrdí Katharina Utermöhl, hlavní ekonomka Allianz. Nedávná studie pojišťovny ukázala, že zranitelných je asi 9 milionů pracovních míst, protože se nachází v odvětvích, které se budou s problémy potýkat i nadále. Jde například o cestovní ruch, pohostinství nebo maloobchod.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že se v evropských zemích zvýší nezaměstnanost až na 10 %. Ačkoliv jde o děsivé číslo, je stále mnohem nižší než v USA, kde se předpokládá, že bez práce bude více než 17 % obyvatel.

Heidi Shierholzová, bývalá hlavní ekonomka amerického ministerstva práce, dokonce spočítala, že více než pětina amerických pracovníků pobírá dávky v nezaměstnanosti nebo čeká na jejich přidělení.

OECD ale tvrdí, že velká část nezaměstnaných byla propuštěna pouze dočasně a lze je rychle znovu zaměstnat, podle prognóz tak může do konce roku vypadat nezaměstnanost na obou stranách Atlantiku podobně.

Jelikož se ale i USA rozhodly podporovat pracovní místa, čelí nyní stejné otázce jako EU: Jak ukončit podporu bez nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti?

"Nemůžeme vypnout úlevy příliš brzy," varuje Shierholzová. Podpora by podle ní měla být zmírněna pouze v případě, že nezaměstnanost klesla nebo zaměstnanost vzrostla na odpovídající úroveň.

V Evropě ale naopak odbory a zaměstnavatelé požadují, aby vlády systémy ochrany práce ještě více rozšířily. Jak toho docílit však zatím žádná z velkých evropských ekonomik neví. Není jasné, jestli vlády přidělí dotace na pracovní místa v konkrétních odvětvích, vytvoří nové příležitosti pro nábor pracovníků nebo zavedou programy hromadného přeškolování.

Podle serveru ale budou opatření nezbytná a bude třeba přesunou podporu z udržování současných pracovníků na stávajících pracovních místech do programů sloužících k pomoci při hledání nových pracovníků, ale tak, aby se zabránilo hromadné ztrátě pracovních míst nebo již zmíněného zombie efektu. 

Související

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

Více souvisejících

zaměstnání práce nezaměstnanost / nezaměstnaní

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy