ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Celkový příjem ČEZ z prodejů bulharských aktiv tak podle Kříže překročil hodnotu deset miliard korun a skupina odchází z Bulharska s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun. "Vypořádání prodeje navíc nemá žádný dopad na nezávisle běžící mezinárodní investiční arbitráž vůči bulharskému státu. Pro společnost ČEZ a její akcionáře tudíž představuje arbitrážní nárok dodatečný potenciální výnos," uvedl dnes člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.

ČEZ žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Podle energetické firmy Bulharsko nedodrželo své závazky ohledně výkupních cen elektřiny, exportu elektřiny do zahraničí a celkové liberalizace trhu. Zabránilo také firmě ekologizovat elektrárnu ve Varně, kterou ČEZ následně odstavil z provozu. Arbitrážní nárok nedávno zaregistrovalo Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu, D.C. (ICSID).

ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době, jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, aktivity v zemi postupně omezují nebo ukončují také další zahraniční energetické firmy.

Expanzi ČEZ na Balkán označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na konci letošního března dokončil ČEZ také prodej svých aktiv v Rumunsku. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun. Prodeje jsou v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.

Kupující společnost Eurohold Bulgaria AD je největší bulharskou veřejně obchodovanou společností a její akcie jsou obchodované na sofijské a varšavské burze. Eurohold má sídlo v Sofii, dceřiné společnosti skupiny působí v oblasti pojištění, leasingu, prodeje automobilů, správy aktiv a investičních služeb ve 12 evropských zemích.

Související

Zástupci ČEZ a Rolls-Royce SMR uzavřeli partnerství za přítomnosti premiéra Fialy. (29.10.2024)

Česko chce být lídrem v jedné oblasti. ČEZ uzavřel klíčové partnerství

Česko chce být lídrem ve vývoji malých modulárních reaktorů. Dnes proto došlo k uzavření partnerství mezi ČEZ a Rolls-Royce SMR. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jde o další významný milník v naplňování cílů Fialovy vlády. Malé modulární reaktory mají zajistit energetikou bezpečnost a soběstačnost i budoucím generacím. 
ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

Více souvisejících

ČEZ Bulharsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy