Oživení podnikatelské aktivity v eurozóně se téměř zastavilo, důvěra investorů klesla

Proces zotavování podnikatelské aktivity v eurozóně se v září téměř zastavil, neboť nárůst počtu nových případů nákazy novým koronavirem vedl k obnově některých restriktivních opatření. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Obnovený pokles v sektoru služeb kompenzoval růst ve zpracovatelském průmyslu.

Souhrnný index aktivity v průmyslu a ve službách v září klesl na 50,4 ze srpnových 51,9 bodu. Udržel se však nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Výsledek byl navíc lepší, než ukazovaly předběžné údaje. Podle nich zářijová hodnota indexu činila 50,1 bodu.

#eurozone PMI signals near-stalling of economy as downturns are reported in France and Spain https://t.co/aZk0x9z3Ay pic.twitter.com/W7dcfOhLUT

— Chris Williamson (@WilliamsonChris) October 5, 2020

"Protože ekonomika eurozóny v září téměř stagnovala, vyhlídky na obnovení poklesu ve čtvrtém čtvrtletí se zjevně zlepšily," uvedl ekonom společnosti IHS Market Chris Williamson. "Do značné míry to bude záviset na tom, zda se podaří dostat druhou vlnu viru pod kontrolu a zda bude pak možné přikročit k uvolnění restrikcí u sociálních kontaktů, které by umožnilo opětovné oživení aktivity sektoru služeb," dodal.

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny po pěti měsících nepřetržitého růstu v říjnu klesla. Ukázaly to výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost Sentix. Údaje tak signalizují obavy ze stoupajícího počtu případů nákazy novým koronavirem. Index důvěry klesl na minus 8,3 ze zářijových minus 8,0 bodu.

Pokles byl ale mírnější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters počítali se sestupem indexu až na minus 9,5 bodu.

Dílčí index hodnotící současnou situaci vzrostl o jeden bod na minus 32 bodů. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od března. Index očekávání ale klesl o dva body na 18,8 bodu, a je nejníže od května.

"Ekonomické oživení v eurozóně si dává přestávku," uvedl Patrick Hussy ze společnosti Sentix. Upozornil ale, že index očekávání navzdory říjnovému poklesu nadále zůstává vysoko.

Důvěra investorů v ?? ekonomiku podle indexu Sentix v srpnu znovu vzrostla. Zlepšení je patrné především s ohledem na hodnocení současné situace, očekávání pro následující půl rok zůstala nezměněna. Koruna na 26,20 za euro. Více v #KBkoment na https://t.co/8hdnEKxaxU od @komercka pic.twitter.com/Pfh6IZbwdr

— Martin Gürtler (@Martin_Gurtler) August 10, 2020

Evropský statistický úřad Eurostat minulý měsíc oznámil, že ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí kvůli omezením souvisejícím s koronavirem klesla proti předchozím třem měsícům o rekordních 11,8 procenta. Evropská centrální banka (ECB) v polovině září předpověděla, že v celém letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny sníží o osm procent. V příštím roce pak ECB počítá s pětiprocentním nárůstem.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna podnikatelé Ekonomika investoři

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy