EU čeká rekordní propad ekonomiky. Evropská komise výrazně zhoršila prognózu

Unijní hospodářství tak zaznamená první celoroční propad po sedmi letech růstu, který následoval po finanční krizi z konce minulé dekády. Příští rok naproti tomu čeká unijní ekonomiku podle odhadu komise šestiprocentní růst.

The #coronavirus pandemic represents a major shock for the global and EU economies.Our collective recovery will depend on continued strong and coordinated responses at EU and national level.We are #StrongerTogether.More about the Spring #ECForecast → https://t.co/4HTRECMvUp pic.twitter.com/eUbdxX8bhb

Ačkoli onemocnění covid-19 zastavilo provoz podniků ve všech zemích EU, propad bude mít velmi rozdílné hodnoty. Nejvíce zasáhne jihoevropské země v čele s Řeckem (minus 9,7 procenta), Itálií (minus 9,5) a Španělskem (minus 9,4), výrazně nejméně si naopak pohorší Polsko, jehož hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 4,3 procenta.

Okolní země na tom budou o poznání hůře, česká ekonomika spadne o 6,2 procenta a slovenská ještě o půl bodu níže. Německo jako největší unijní ekonomiku čeká propad o 6,5 procenta, Francii pak o 8,2 procenta.

Podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise je odhad pouze předběžný, vzhledem k obtížné předvídatelnosti vývoje pandemie. "Ačkoli bezprostřední dopad na globální ekonomiku bude mnohem vážnější než za finanční krize, jeho hloubka bude záviset na vývoji pandemie, naší schopnosti bezpečně obnovit hospodářskou aktivitu a znovu se vzchopit," prohlásil dnes Dombrovskis.

Snaha zastavit šíření viru se podle komise negativně projeví i na dalších ekonomických indikátorech. Celkový objem investic podle dnešního odhadu klesne v celé unii i v zemích platících eurem o více než 13 procent. Nezaměstnanost v EU vzroste z loňských 6,7 procenta na devět procent. V eurozóně bude ještě o šest desetin bodu vyšší, zatímco loni dosáhla 7,5 procenta. Meziroční inflace, kterou se Evropská centrální banka (ECB) v zájmu podpory hospodářského růstu snaží udržovat těsně pod dvěma procenty, letos v 27 unijních zemích klesne průměrně na 0,6 procenta a v eurozóně bude jen dvě desetiny nad nulovou hodnotou.

V příštím roce naproti tomu očekává EK ve většině ukazatelů zotavení, jehož síla bude podle eurokomisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho záležet na rychlosti rušení koronavirových restrikcí, finančních možnostech států či významu nejvíce zasažených odvětví pro hospodářství konkrétních zemí. Gentiloni připomněl, že EU se v rámci chystaného fondu oživení a příštího víceletého rozpočtu bude snažit o to, aby byly rozdíly v dopadu pandemie na jednotlivé státy co nejmenší.

"Tato divergence ohrožuje jednotný trh a eurozónu, ale je možné ji omezit přijetím rozhodných společných evropských opatření. Musíme se k této výzvě postavit čelem," prohlásil dnes Gentiloni. Státy EU již předběžně schválily první balíček okamžitých stimulů v objemu zhruba 540 miliard eur (15 bilionů Kč). Na parametry zmíněného fondu však mají rozdílné názory a očekává se, že vyjednávání se potáhnou několik měsíců.