EU dá Česku na následky krize 550 miliard

Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).

Vyplývá to z návrhu předběžného rozdělení přímých plateb a úvěrů v celkové hodnotě 750 miliard eur, o něž chce EK zvýšit příští víceletý rozpočet. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, by největšími příjemci pomoci měly být nejzasaženější jihoevropské země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá více než třetinu celého balíku.

EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy.

Tento podíl by měl Praze připadnout mimo jiné zvýšením příspěvku ve fondech kohezní politiky či rozvoje venkova. Vzroste i objem peněz vyhrazených ve fondu pro uhelné regiony. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirový výpadek nejvýrazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur - Řím 173 a Madrid 140. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami.

Pro další visegrádské země se počítá s výrazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko 13. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.

Kritérii k rozdělování přímých grantů jsou podle komise mimo jiné hrubý domácí produkt na obyvatele či nezaměstnanost. "Systém (přidělování) bude zvláště příznivý pro státy nejzasaženější krizí, především pro ty s nízkou úrovní příjmů na obyvatele a vysokou nezaměstnaností," uvedla komise v podrobnostech k plánu.

Místopředseda EK Valdis Dombrovskis dnes zdůraznil, že převážná část 750miliardového balíku bude vázána na investiční priority komise. Měly by tedy mířit do klimaticky udržitelných či digitálních projektů, do zmírňování sociálních rozdílů ve společnosti a dalších oblastí doporučených komisí. Členské země by měly připravit vlastní investiční a reformní plány zahrnující období do roku 2024, které by měly být v souladu s doporučeními EK v rámci takzvaného evropského semestru.

We should be bold, both in terms of pushing for investments and in working together to make sure that other weaknesses and imbalances do not hold back the much-needed recovery. #NextGenerationEU

— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) May 28, 2020

"Plán pomůže Evropě vzpamatovat se ze současného šoku, ale zároveň se odrazit kupředu tím, že zrychlí svůj přechod k zelené a digitální ekonomice," řekl dnes novinářům Dombrovskis.

Aby mohly členské země peníze skutečně využít, musí návrh jednomyslně schválit jejich lídři. Část politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše se přitom ke společnému zadlužování staví kriticky. Diplomaté proto očekávají tvrdá a dlouhá jednání.

Související

Více souvisejících

Česká republika EU (Evropská unie) evropská komise Valdis Dombrovskis

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy