Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).
Vyplývá to z návrhu předběžného rozdělení přímých plateb a úvěrů v celkové hodnotě 750 miliard eur, o něž chce EK zvýšit příští víceletý rozpočet. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, by největšími příjemci pomoci měly být nejzasaženější jihoevropské země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá více než třetinu celého balíku.
EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy.
Tento podíl by měl Praze připadnout mimo jiné zvýšením příspěvku ve fondech kohezní politiky či rozvoje venkova. Vzroste i objem peněz vyhrazených ve fondu pro uhelné regiony. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.
Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirový výpadek nejvýrazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur - Řím 173 a Madrid 140. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami.
Pro další visegrádské země se počítá s výrazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko 13. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.
Kritérii k rozdělování přímých grantů jsou podle komise mimo jiné hrubý domácí produkt na obyvatele či nezaměstnanost. "Systém (přidělování) bude zvláště příznivý pro státy nejzasaženější krizí, především pro ty s nízkou úrovní příjmů na obyvatele a vysokou nezaměstnaností," uvedla komise v podrobnostech k plánu.
Místopředseda EK Valdis Dombrovskis dnes zdůraznil, že převážná část 750miliardového balíku bude vázána na investiční priority komise. Měly by tedy mířit do klimaticky udržitelných či digitálních projektů, do zmírňování sociálních rozdílů ve společnosti a dalších oblastí doporučených komisí. Členské země by měly připravit vlastní investiční a reformní plány zahrnující období do roku 2024, které by měly být v souladu s doporučeními EK v rámci takzvaného evropského semestru.
We should be bold, both in terms of pushing for investments and in working together to make sure that other weaknesses and imbalances do not hold back the much-needed recovery. #NextGenerationEU
— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) May 28, 2020
"Plán pomůže Evropě vzpamatovat se ze současného šoku, ale zároveň se odrazit kupředu tím, že zrychlí svůj přechod k zelené a digitální ekonomice," řekl dnes novinářům Dombrovskis.
Aby mohly členské země peníze skutečně využít, musí návrh jednomyslně schválit jejich lídři. Část politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše se přitom ke společnému zadlužování staví kriticky. Diplomaté proto očekávají tvrdá a dlouhá jednání.
Související
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Česká republika , EU (Evropská unie) , evropská komise , Valdis Dombrovskis
Aktuálně se děje
před 39 minutami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák