Evropa chce rychle zavést globální digitální daň, ve hře je 100 miliard dolarů ročně

Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook. Velké digitální firmy teď dosahují vysokých zisků ve státech, kde nemají oficiální sídlo. Podle odhadů díky tomu platí na daních méně než polovinu ve srovnání s průmyslovými podniky, uvedla dnes agentura DPA.

Globální pravidla, která by zajistila, že digitální podniky budou platit daně tam, kde vytvářejí zisky, a nikoli v zemích, kde mají registrované dceřiné firmy, připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta odhaduje, že nová pravidla by mohla zvýšit roční daňové příjmy o 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč), podotýká agentura Reuters.

"V letošním roce musíme dospět k rozhodnutí," uvedl dnes německý ministr financí Olaf Scholz na setkání finančních představitelů skupiny největších ekonomik světa G20 v Rijádu.

Wir müssen in diesem Jahr entscheidende Schritte vorankommen, um gemeinsam die #Mindestbesteuerung zu vereinbaren. Andernfalls drohen uns heftige internationale Steuerkonflikte. Im Juli in Berlin müssen wir zu echten Ergebnissen kommen. #G20TaxSymposium #G20Riad @stevenmnuchin1 pic.twitter.com/lsWO5fxEfD

— Olaf Scholz (@OlafScholz) February 22, 2020

Také francouzský ministr financí Bruno Le Maire se domáhá dosažení kompromisní dohody ohledně daňové reformy do konce letošního roku. Spojené státy ale mají vůči plánovanému vyššímu zdanění digitálních společností výhrady.

Reforma by měla vyřešit dvě slabiny daňového systému. Kromě přiměřenějšího zdanění digitálních podniků by měla prostřednictvím globální minimální daně zajistit, aby pro velké firmy přestalo být atraktivní využívání daňových rájů.

Spojené státy nemají žádné výhrady vůči minimální dani, za problematické ale Washington považuje plány na zavedení globální digitální daně, která by zasáhla řadu amerických podniků. Navrhl proto, aby firmy měly možnost se rozhodnout, zda se k novým daňovým pravidlům připojí. Tento návrh se ale stal terčem kritiky ze strany Francie i dalších zemí.

Kvůli pomalému pokroku mezinárodních rozhovorů se některé státy včetně České republiky rozhodly zavést vlastní digitální daň. V Česku by měla začít platit ještě letos a do státního rozpočtu by měla přinést kolem pěti miliard korun ročně. Sedmiprocentní daň se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč), které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

Související

Google

USA kritizují Indii, Itálii a Turecko za digitální daň

Daň z digitálních služeb, kterou zavedly Indie, Itálie a Turecko, diskriminuje americké společnosti a je v rozporu s mezinárodními daňovými zásadami. Uvedl to v noci na dnešek Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Připravil tak cestu pro případné zavedení odvetných cel. USTR uvedl, že zatím nepodnikne konkrétní opatření. Bude ale nadále hodnotit všechny dostupné možnosti.
Facebook

Konec příměří? Francie žádá po velkých technologických firmách z USA digitální daň

Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.

Více souvisejících

digitální daň Olaf Scholz Bruno Le Maire Ekonomika G20 oecd

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 6 hodinami

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny

Ve středu ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil zvýšení výroby zbraní s důrazem na urychlení dodávek pro konflikt na Ukrajině. Toto rozhodnutí přichází týden poté, co americký prezident Joe Biden podepsal nový vojenský balíček v hodnotě desítek miliard dolarů jako pomoc pro Kyjev.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy