Evropa chce rychle zavést globální digitální daň, ve hře je 100 miliard dolarů ročně

Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook. Velké digitální firmy teď dosahují vysokých zisků ve státech, kde nemají oficiální sídlo. Podle odhadů díky tomu platí na daních méně než polovinu ve srovnání s průmyslovými podniky, uvedla dnes agentura DPA.

Globální pravidla, která by zajistila, že digitální podniky budou platit daně tam, kde vytvářejí zisky, a nikoli v zemích, kde mají registrované dceřiné firmy, připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta odhaduje, že nová pravidla by mohla zvýšit roční daňové příjmy o 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč), podotýká agentura Reuters.

"V letošním roce musíme dospět k rozhodnutí," uvedl dnes německý ministr financí Olaf Scholz na setkání finančních představitelů skupiny největších ekonomik světa G20 v Rijádu.

Wir müssen in diesem Jahr entscheidende Schritte vorankommen, um gemeinsam die #Mindestbesteuerung zu vereinbaren. Andernfalls drohen uns heftige internationale Steuerkonflikte. Im Juli in Berlin müssen wir zu echten Ergebnissen kommen. #G20TaxSymposium #G20Riad @stevenmnuchin1 pic.twitter.com/lsWO5fxEfD

— Olaf Scholz (@OlafScholz) February 22, 2020

Také francouzský ministr financí Bruno Le Maire se domáhá dosažení kompromisní dohody ohledně daňové reformy do konce letošního roku. Spojené státy ale mají vůči plánovanému vyššímu zdanění digitálních společností výhrady.

Reforma by měla vyřešit dvě slabiny daňového systému. Kromě přiměřenějšího zdanění digitálních podniků by měla prostřednictvím globální minimální daně zajistit, aby pro velké firmy přestalo být atraktivní využívání daňových rájů.

Spojené státy nemají žádné výhrady vůči minimální dani, za problematické ale Washington považuje plány na zavedení globální digitální daně, která by zasáhla řadu amerických podniků. Navrhl proto, aby firmy měly možnost se rozhodnout, zda se k novým daňovým pravidlům připojí. Tento návrh se ale stal terčem kritiky ze strany Francie i dalších zemí.

Kvůli pomalému pokroku mezinárodních rozhovorů se některé státy včetně České republiky rozhodly zavést vlastní digitální daň. V Česku by měla začít platit ještě letos a do státního rozpočtu by měla přinést kolem pěti miliard korun ročně. Sedmiprocentní daň se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč), které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

Související

Google

USA kritizují Indii, Itálii a Turecko za digitální daň

Daň z digitálních služeb, kterou zavedly Indie, Itálie a Turecko, diskriminuje americké společnosti a je v rozporu s mezinárodními daňovými zásadami. Uvedl to v noci na dnešek Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Připravil tak cestu pro případné zavedení odvetných cel. USTR uvedl, že zatím nepodnikne konkrétní opatření. Bude ale nadále hodnotit všechny dostupné možnosti.
Facebook

Konec příměří? Francie žádá po velkých technologických firmách z USA digitální daň

Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.

Více souvisejících

digitální daň Olaf Scholz Bruno Le Maire Ekonomika G20 oecd

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy