Evropa chce rychle zavést globální digitální daň, ve hře je 100 miliard dolarů ročně

Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook. Velké digitální firmy teď dosahují vysokých zisků ve státech, kde nemají oficiální sídlo. Podle odhadů díky tomu platí na daních méně než polovinu ve srovnání s průmyslovými podniky, uvedla dnes agentura DPA.

Globální pravidla, která by zajistila, že digitální podniky budou platit daně tam, kde vytvářejí zisky, a nikoli v zemích, kde mají registrované dceřiné firmy, připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta odhaduje, že nová pravidla by mohla zvýšit roční daňové příjmy o 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč), podotýká agentura Reuters.

"V letošním roce musíme dospět k rozhodnutí," uvedl dnes německý ministr financí Olaf Scholz na setkání finančních představitelů skupiny největších ekonomik světa G20 v Rijádu.

Wir müssen in diesem Jahr entscheidende Schritte vorankommen, um gemeinsam die #Mindestbesteuerung zu vereinbaren. Andernfalls drohen uns heftige internationale Steuerkonflikte. Im Juli in Berlin müssen wir zu echten Ergebnissen kommen. #G20TaxSymposium #G20Riad @stevenmnuchin1 pic.twitter.com/lsWO5fxEfD

— Olaf Scholz (@OlafScholz) February 22, 2020

Také francouzský ministr financí Bruno Le Maire se domáhá dosažení kompromisní dohody ohledně daňové reformy do konce letošního roku. Spojené státy ale mají vůči plánovanému vyššímu zdanění digitálních společností výhrady.

Reforma by měla vyřešit dvě slabiny daňového systému. Kromě přiměřenějšího zdanění digitálních podniků by měla prostřednictvím globální minimální daně zajistit, aby pro velké firmy přestalo být atraktivní využívání daňových rájů.

Spojené státy nemají žádné výhrady vůči minimální dani, za problematické ale Washington považuje plány na zavedení globální digitální daně, která by zasáhla řadu amerických podniků. Navrhl proto, aby firmy měly možnost se rozhodnout, zda se k novým daňovým pravidlům připojí. Tento návrh se ale stal terčem kritiky ze strany Francie i dalších zemí.

Kvůli pomalému pokroku mezinárodních rozhovorů se některé státy včetně České republiky rozhodly zavést vlastní digitální daň. V Česku by měla začít platit ještě letos a do státního rozpočtu by měla přinést kolem pěti miliard korun ročně. Sedmiprocentní daň se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč), které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

Související

Google

USA kritizují Indii, Itálii a Turecko za digitální daň

Daň z digitálních služeb, kterou zavedly Indie, Itálie a Turecko, diskriminuje americké společnosti a je v rozporu s mezinárodními daňovými zásadami. Uvedl to v noci na dnešek Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Připravil tak cestu pro případné zavedení odvetných cel. USTR uvedl, že zatím nepodnikne konkrétní opatření. Bude ale nadále hodnotit všechny dostupné možnosti.
Facebook

Konec příměří? Francie žádá po velkých technologických firmách z USA digitální daň

Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.

Více souvisejících

digitální daň Olaf Scholz Bruno Le Maire Ekonomika G20 oecd

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy