HDP Německa navzdory ruské invazi vykáže růst, příští rok klesne

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat vzestup o 1,9 procenta.

Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH, které podzimní prognózu vypracovaly, původně očekávaly v letošním roce hospodářský růst o 2,7 procenta a v příštím roce o 3,1 procenta.

"Útok ruských sil na Ukrajinu a s tím související krize na energetických trzích vedou k citelnému propadu německé ekonomiky," řekl Torsten Schmidt, který je šéfem hospodářského výzkumu v RWI.

Výrazné zpomalení ekonomiky v závěrečných měsících letošního roku avizoval začátkem září institut Ifo, když uvedl, že německá ekonomika se ve třetím kvartálu po dvou čtvrtletích růstu dostane do stagnace a v závěrečném čtvrtletí se o 0,2 procenta propadne. Na celý letošní rok pak Ifo předpověděl růst HDP o 1,6 procenta, ještě na jaře přitom očekával růst hospodářství o 3,1 procenta.

Instituty rovněž předpokládají, že míra inflace v Německu se v nadcházejících měsících ještě zvýší a že v příštím roce by mohla dosáhnout průměrné hodnoty 8,8 procenta. Pro letošek odhad činí 8,4 procenta.

Ozdravení ekonomiky instituty podle Schmidta očekávají v roce 2024, kdy se Německo podle prognóz vrátí k růstu. Inflace podle současných předpokladů postupně zpomalí k hodnotě dvou procent a sníží se ceny plynu.

Instituty v prognóze doporučily vládě kancléře Olafa Scholze, aby o několik let odložila chystaný odchod od jaderné energetiky. "Navrhujeme vládě, aby jaderné elektrárny nechala v provozu déle než do jara (2023). Jaderné elektrárny jsou výborným nástrojem pro vyrovnávání síťových výkyvů," řekl Schmidt.

Německo původně chtělo své poslední tři jaderné elektrárny odstavit ke konci letošního roku, ale kvůli složité energetické situaci postoj přehodnotilo. Ministr hospodářství Robert Habeck nejprve na začátku září řekl, že dvě elektrárny budou do jara v provozní rezervě, tento týden ale oznámil, že vzhledem k nepříznivému vývoji zůstanou v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku připojeny k síti.

Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH tvrdí, že německý energetický sektor bude čelit vážným problémům i během příští zimy, tedy na přelomu let 2023 a 2024. "Není jasné, do jaké míry bude možné naplnit plynové zásobníky bez ruských dodávek," uvádí analýza. Delší chod jaderných elektráren by tak podle prognózy přispěl nejen k posílení energetické bezpečnosti Německa, ale i ke stabilizaci cen elektrické energie.

Související

Ilustrační fotografie.

Ceny nemovitostí v příštím roce? Analytici i indexy se na vývoji shodují

House price index, tedy ukazatel, který ceny domů měří změnou cen rezidenčního bydlení jako procentuální změnu od určitého konkrétního počátečního data, se v České republice pohyboval ve druhém čtvrtletí roku 2022 na hodnotě 218,60 bodu, což bylo více než v prvním čtvrtletí roku, kdy index ukázal hodnotu 210,6 bodu. A podle modelů by se měl tento index cen nemovitostí v ČR pohybovat v příštím roce na hodnotě kolem 138 bodů a v následujícím roce kolem 137 bodů. Co to znamená, je jasné. S největší pravděpodobností může na českém realitním trhu konečně splasknout „bublina“, která na jedné straně dovoluje inkasovat často pro koupěchtivé zájemce o domy či byty nedostupný luxus a na druhé nečekaně vysoké příjmy, ale fakticky šlo dosud spíše o pokřivené fungování realitního trhu pro retailové spotřebitele.

Více souvisejících

Ekonomika Německo

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 13 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 25 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 27 minutami

před 28 minutami

Aktualizováno před 36 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 52 minutami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 54 minutami

před 57 minutami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 1 hodinou

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

raketa

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Informují o tom místní média. Podle nich zatím není známo, kdo dopis poslal, ani druh výbušniny. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví.

Zdroj: ČTK

Další zprávy