Jednosměrné chodby, nárazníkové zóny kolem stolů a průhledné plastové přepážky chránící před kašlem a smrkáním kolegů. To vše se podle odborníků může stát novým kancelářským standardem po zrušení koronavirových karanténních opatření, kvůli nimž řada lidí začala pracovat z domova.
Vlády v zemích po celém světě vydaly v různé podobě zákazy či doporučení nevycházet z domova, a globální pandemie tak radikálně změnila způsob, jak a kde lidé pracují. Miliony lidí přesedly z kanceláře do obývacího pokoje a namísto porad se konají videokonference, napsala agentura Reuters.
Zatímco se na řadě míst začala karanténní opatření uvolňovat, mění kanceláře podobu tak, aby se minimalizovalo riziko přenosu a zabránilo druhé vlně nákazy koronavirem, která by podle varování amerického Střediska pro kontrolu a předcházení nemocí mohla USA tvrdě zasáhnout během příští zimy.
Mezinárodní realitní společnost Cushman & Wakefield, která dohlížela na návrat téměř milionu lidí do kanceláří v Číně, přišla s konceptem pracoviště, který má pomoci při dodržování bezpečnostních opatření proti nákaze v rámci kancelářského života. Tento koncept využívá pravidlo společenského odstupu na šest stop, tedy 180 centimetrů, což je perimetr kolem pracovních stolů, který má zůstat prázdný.
Prototyp v kancelářích sídla společnosti v Amsterodamu ukazuje klientům, jak se dají jejich prostory upravit. "Stačí běžné věci jako barevný koberec, anebo méně sofistikovaná a levnější metoda - vymezení prostoru lepící páskou na podlaze, aby všichni věděli, kam sahá 180 centimetrů od pracovního stolu," řekl Bill Knightly, který je členem skupiny řešící v rámci společnosti problémy spojené s covidem-19.
"Je to na první pohled viditelné. V některých případech je třeba nainstalovat plexisklo nebo jiný druh zástěny před kašláním, abychom lidem poskytli dodatečnou ochranu," dodal.
Pro zaměstnance, kteří jsou zvyklí na společenské interakce v moderních kancelářích založených na konceptu open space, tedy otevřeného prostoru, a na stoly, o které se dělí více zaměstnanců, může být těžké si na tyto změny zvyknout, míní psycholog Brad Bell, který studuje dopad práce na dálku.
"Zjistili jsme, že když zaměstnanec zažívá, anebo vnímá svou izolaci, má to negativní dopad na celou řadu věcí včetně jeho spokojenosti s odvedenou prací," řekl Bell, který je profesorem studií lidských zdrojů na Cornellově univerzitě. "Myslím, že to rozhodně může vést ke stresu a narušit pocit duševní pohody."
Nyní ovšem zaměstnavatelé zjišťují, jako výhody má práce na dálku, na kterou museli přejít během pandemie, dodal Bell. A některé firmy by podle něj mohly přejít na tento model trvale.
"Z mých rozhovorů s různými firmami vyplývá, že zaměstnanci zůstávají produktivní. Plní své úkoly, odvádějí práci. V mnoha ohledech je to náročná doba pro všechny, ale lidé si vedou mnohem lépe, než mnoho společností čekalo," řekl Bell.
Podle Knightleyho ale vzroste poptávka po kancelářských prostorách umožňujících společenský odstup. "Ptáte se, jestli si myslíme, že všichni, kdo mohou pracovat z domova, v tom budou pokračovat? Ne, v této fázi ještě ne. Zatím na tom ještě nepanuje všeobecná shoda," dodal.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Zaměstnanci se do kanceláří v plné míře nevrátí. Nejde jen o vlastní pohodlí
Pracovníci čínské firmy dostali pod zadek špiclující polštář
Kancelář , firmy , práce , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák