Německá ekonomika letos vykáže růst o 3,5 procenta, na předkrizovou úroveň se ale v letošním roce nevrátí. Předpověděl to dnes Spolkový svaz německého průmyslu (BDI), který je tak ve svém výhledu pesimističtější než vláda. Loňský pokles hrubého domácího produktu (HDP) svaz kvůli dopadům koronavirové krize odhaduje zhruba na pět procent.
Vláda v Berlíně v říjnu ve svém výhledu uvedla, že ekonomika letos vykáže růst o 4,4 procenta. Německo má největší ekonomiku v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem.
Předseda BDI Siegfried Russwurm řekl, že ekonomika se na předkrizovou úroveň letos nevrátí kvůli druhé vlně koronavirové nákazy. "Měla by ale být velká šance, že se tak stane v první polovině roku 2022," poznamenal k výhledu německé ekonomiky šéf BDI.
Spolkový statistický úřad zveřejní rychlý odhad vývoje HDP za loňský rok ve čtvrtek. Výhled na letošní rok vláda aktualizuje tento měsíc.
BDI rovněž uvádí, že hospodářské oživení exportně orientované německé ekonomiky letos potáhne průmysl. Výhled vývoje globální ekonomiky na letošní rok se totiž zlepšil a BDI předpokládá, že export z Německa se zvýší o šest procent. V loňském roce podle předběžných odhadů zhruba o 11 procent klesl.
"Zvolení Joea Bidena americkým prezidentem usnadní cestu k mnohostranným řešením a ke společné iniciativě pro spravedlivou soutěž na světových trzích," řekl Russwurm. "Naše firmy budou mít prospěch jak z Číny, která je tahounem světového růstu, tak i z dohody o investicích, i když není dokonalá," dodal.
Svaz průmyslu také apeloval na německou vládu, aby v příštích deseti letech zvýšila veřejné investice do infrastruktury, snížila firemní daně a omezila byrokracii firmám, které se snaží inovovat.
BDI rovněž upozornil, že nově zaváděná cena za znečišťování emisemi CO2 by mohla energeticky náročné sektory donutit k přesunu místa podnikání do jiných zemích, kde nejsou tak přísné zákony na ochranu klimatu. Berlín by proto měl uvažovat o "nápravném mechanismu", aby zabránil ztrátě pracovních míst, poznamenal svaz.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
včera
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
včera
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
včera
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
včera
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
včera
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák