Rostoucí ceny na čerpacích stanicích řeší i Německo, Polsko a Slovensko

Ruská invaze na Ukrajinu a následné protiruské sankce, které prudce zdražily ropu, výrazně zvýšily ceny pohonných hmot nejen v České republice. Situaci ještě zhoršuje drahý dolar, ve kterém se ropa obchoduje, zatímco evropští spotřebitelé platí za benzin v eurech nebo v jiných národních měnách. K tomu se přidává neobvykle vysoká poptávka po topných olejích, informují německá a polská média.

Cena benzinu se každým dnem zvyšuje i v sousedním Německu. Jen za týden se cena za litr nafty zvýšila o 39,40 centu, uvedlo ve středu sdružení ADAC. Benzin a nafta se tak dostaly nad 2,10 eura (přes 53 Kč) za litr.

Vysoké ceny pohonných hmot v zemi také přiživují debatu o možné úlevě pro spotřebitele. Prezident sdružení ADAC Gerhard Hillebrand vyzval stejně jako politici opoziční konzervativní unie CDU/CSU k dočasnému snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na energie.

Německá vláda ale navzdory rostoucím cenám pohonných hmot další úlevy pro občany neplánuje. Podle ministra financí Christiana Lindnera ze strany svobodných demokratů (FDP) jsou prostředky státu omezené. Lindner také vyzval k solidaritě s Ukrajinou.

O nutnosti kompenzovat chudším lidem vysoké ceny energií naopak mluví například spolupředseda vládní strany Zelených Omid Nouripour. Jiní zastánci podobných opatření kritizují fakt, že stát na vysoké ceně vydělává právě díky DPH.

Vysoké ceny pohonných hmot nyní trápí i spotřebitele v Polsku, kde k drahému benzinu přispívá i slábnoucí zlotý, který ještě více než euro doplácí na válku na Ukrajině. Ceny jsou v Polsku přesto v průměru nižší než v České republice, protože polská vláda 1. února v rámci takzvaného protiinflačního štítu na půl roku snížila daň z přidané hodnoty na paliva z 23 na osm procent. Navíc Polsko snížilo už od ledna také spotřební daň. Litr benzinu se tam nyní prodává za více než sedm zlotých (přes 37 Kč).

Podobně ceny pohonných hmot v České republice dál zvyšují svá historická maxima. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí průměrně 46,64 Kč, litr nafty je za více než 49 korun, uvedla dnes společnost CCS.

Polsko se snaží brát více autoplynu a motorové nafty odjinud než doposud z východní Evropy, řekl listu Rzeczposplita analytik Jakub Bogucki z webu e-petrol.pl. Dnes je ale podle něj privilegiem vůbec mít k těmto produktům přístup.

Přestože polské rafinerie ujišťují, že o pohonné hmoty nouze nebude, k občasným nedostatkům skutečně dochází, píše Rzeczposplita. V Polsku panují obavy, že ukazatele na čerpacích stanicích nebudou schopny ukazovat přesnou cenu, pokud bude litr benzinu stát více než deset zlotých, protože jim nebude stačit počet desetinných míst.

O podezřeních na podvody na čerpacích stanicích v souvislosti se současným zvyšováním cen polská média nepíší. V únoru ale informovala, že pracovníci benzinových pump přeprodávají nevyzvednuté paragony spřáteleným firmám, které je mohou využít k nadhodnocení daňových nákladů.

Slováci reagují na drahé pohonné hmoty nakupováním v Polsku a v Maďarsku, kde vlády ceny administrativně snížily. Dopravci na Slovensku v únoru blokovali hranice a vládu žádali o dočasné snížení cen prostřednictvím nižší spotřební daně, což ale kabinet odmítá. Velká debata o vývoji cen benzinu a zneužívání situace k přílišnému zdražování pohonných hmot se teď na Slovensku na rozdíl od České republiky nevede.

Kromě vysokých cen pohonných hmot nyní trápí občany Evropské unie i zdražování elektřiny a plynu. Například španělská vláda dnes oznámila, že pokud se na unijní úrovni nedohodnou opatření na snížení cen energií, je připravena zavést je na národní úrovni sama.

Související

Mirage 2000-5

Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

Více souvisejících

Německo Polsko Slovensko pohonné hmoty

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 minutami

před 53 minutami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 3 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale

Zaměstnanci České televize o půlnoci zahájili výstražnou stávku v reakci na vládou schválení návrh zákona, který mění způsob financování veřejnoprávních médií. Po celý pondělní den tak mohou být příspěvky zkráceny, upozorňuje ČT diváky. Stávka se týká i Českého rozhlasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy