Asi 3,2 miliardy rublů (asi 1,15 miliardy Kč) stál šestici největších ruských leteckých společností zákaz letů do Gruzie. Nejvíce utrpěly Ural Airlines (Uralskije avialinii), na které připadá více než třetina uvedené sumy. Napsal to ruský hospodářský list Vedomosti s odvoláním na dva účastníky porady, na které aerolinky předložily ministerstvu dopravy výkaz ztrát.
Létat do Gruzie zakázal ruským firmám počátkem léta prezident Vladimir Putin v reakci na protiruské demonstrace v Tbilisi. Zákaz se vztahoval i na lety gruzínských společností do Ruska.
"Kvůli zákazu jsme neprodali letenky za miliardu," postěžoval si šéf uralských aerolinek Sergej Skuratov. Před zákazem Uralskije avialinii vypravovaly do Gruzie 71 letů týdně. Asi 700 milionů rublů se nedopočítaly největší ruské aerolinky, Aeroflot a S7. Na nízkonákladové společnosti Poběda, Red Wings a Smart Avia připadly ztráty v rozsahu od 100 milionů po 400 milionů rublů.
Polovina uvedených společností nepočítá, že by je stát za ztráty odškodnil. Dosud se totiž ani nedočkaly kompenzací, které Vladimir Putin slíbil za loňské zdražení leteckého paliva. Podle jiných zdrojů je prý ministerstvo ochotno uhradit přímé ztráty, místo nich ale firmy nabídly údaje o snížení zisku v důležité letní sezóně. Zákaz platil od 8. července, ale až od srpna se podařilo letadla vyslat na jiné trasy, přičemž aerolinky musely snižovat ceny letenek, aby je naplnily.
Putin zakázal ruským aerolinkám létat do Gruzie v reakci na nepokoje v Tbilisi, které vyvolala červnová návštěva ruských poslanců. Jeden z nich usedl do křesla předsedy gruzínského parlamentu, což si opozice vyložila jako provokaci. Dav demonstrantů se pokusil vtrhnout do sídla parlamentu a policie proti němu použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Stovky lidí utrpěly zranění, stovky demonstrantů policie zadržela.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová později označila Rusko za "nepřítele a okupanta" a naznačila, že za protesty stojí moskevská "pátá kolona". Naopak Moskva kritizovala "radikály" mezi gruzínskými politiky za "protiruskou provokaci".
Putin sice zrušil přímé lety mezi oběma zeměmi, ale nevyslyšel volání ruských poslanců po zavedení ekonomických sankcí proti Tbilisi.
Související
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
Vladimír Putin , Rusko , Gruzie , letadla, letectví , Ekonomika
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák