Slovensko loni nedodrželo své původní rozpočtové plány a hospodařilo hůře i v porovnání s rokem 2018. Podíl schodku veřejných financí na výkonu ekonomiky se zvýšil na 1,3 procenta proti předloňskému deficitu 1,05 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Letošní kondici státních financí ovlivní dopady pandemie nemoci covid-19.
Slovenský ministr financí Eduard Heger novinářům řekl, že letos schodek veřejných financí překročí hranici pěti procent HDP a že výrazně vzroste zadlužení státu.
Bývalá vláda pod vedením místopředsedy sociálních demokratů (Směr-SD) Petera Pellegriniho, kterou letos v březnu po parlamentních volbách vystřídala čtyřčlenná koalice premiéra Igora Matoviče, původně plánovala v roce 2019 hospodařit bez deficitu veřejných financí. Už loni na podzim ale Pellegriniho kabinet ustoupil od cíle dosáhnout vyrovnaného hospodaření státu poprvé v novodobé historii země.
"Tam, kde měla být nula, je jedna velká sekera, kterou nám zanechal Směr. Zanechali nám spíž plnou dluhů," řekl Heger k hospodaření předchozí vlády.
Podíl veřejného dluhu Slovenska na HDP loni podle slovenských statistiků klesl na 48 procent ze 49,40 procenta v roce 2018. Heger novinářům řekl, že zadlužení státu vystoupí k 60 procentům, a to s ohledem na očekávaný letošní propad ekonomiky a na opatření státu na kompenzace dopadů koronaviru. Státní pobídky v souvislosti s pandemií Heger vyčíslil na 1,2 miliardy eur (33 miliard Kč) měsíčně.
Bývalá koalice naplánovala na letošek rozpočet se schodkem v přepočtu 0,49 procenta HDP. Už v době jeho schvalování ve sněmovně slovenské i mezinárodní instituce upozorňovaly, že ve skutečnosti bude deficit výrazně vyšší. Předchozí vláda navíc jen několik dnů před únorovými parlamentními volbami prosadila ve sněmovně zavedení 13. penze pro příjemce různých typů důchodů. Nezávislá rozpočtová rada tehdy uvedla, že veřejný schodek přesáhne dvě procenta výkonu ekonomiky.
Po propuknutí pandemie nemoci covid-19 rozpočtová rada odhadla, že deficit veřejných financí Slovenska letos dosáhne v přepočtu až 8,67 procenta HDP.
Související
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
Slovensko , rozpočet , Peter Pellegrini , Igor Matovič (OLaNO) , EUR
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
před 4 hodinami
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
před 5 hodinami
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
před 6 hodinami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 7 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 8 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 9 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 9 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 10 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 11 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 12 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 13 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 14 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 14 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 15 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák