Slovensko vyjde z koronakrize oproti ČR s rekordním dluhem, uvedla rada

"Období od roku 2013 do roku 2020 bylo obdobím lepších časů. Solidní růst ekonomiky vyústil až v rekordně nízkou nezaměstnanost v posledních letech. Navzdory tomu vlády neplnily vlastní rozpočtové cíle, a tak pět ze sedmi let skončilo s vyšším deficitem, než bylo plánováno v rozpočtu," uvedla k vývoji na Slovensku RRZ. Dodala, že tento vývoj nastal navzdory tomu, že příjmy státu překročily původní očekávání.

Ve zmíněném období byly u moci sociální demokraté (Směr-SD) někdejšího premiéra Roberta Fica, kteří po porážce v únorových volbách skončili v opozici.

Podíl veřejného dluhu Slovenska na hrubém domácím produktu (HDP) se v uplynulých letech mírně snižoval a loni dosáhl 48,5 procenta HDP. Česko vykázalo dluh na úrovni 30,2 procenta. HDP.

"Pokud by vlády (na Slovensku) v dobrých časech dodržovaly vlastní rozpočtové cíle a dodatečné příjmy využily ke konsolidaci veřejných financí, do současné koronavirové krize mohly veřejné finance vstupovat s dluhem nižším o téměř deset procentních bodů," uvedla rozpočtová rada. Doplnila, že Česku se zmíněná konsolidace v dobrých ekonomických časech podařila.

Růst zadlužení Slovenska, které letos podle dřívějších odhadů přesáhne hranici 60 procent HDP, označila RRZ za špatnou zprávu zejména kvůli dopadům stárnutí obyvatelstva. To s sebou přinese v budoucnu tlak na růst výdajů státu.

České ministerstvo financí počítá s tím, že vládní dluh České republiky do roku 2023 vystoupí na 47,4 procenta z letos plánovaných 39,4 procenta HDP.

Pandemie nemoci covid-19 letos způsobí v Evropě propad řady ekonomik, negativní dopady koronavirové krize už také zhoršily hospodaření států.