Slovenský bankovní sektor je připraven na krizi, rizika trvají

"Slovenské banky jsou na krizi dobře připraveny. Mají dostatek kapitálu a likvidity. Nastávají ovšem rizika, a to je riziko nesplácení úvěrů, které se objevuje kvůli omezení ekonomických aktivit," řekl novinářům člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček.

Banky, leasingové firmy a další finanční společnosti na Slovensku musí spotřebitelům, malým a středním podnikům po jejich žádosti až na výjimky umožnit odložení splátek půjček na tři až devět měsíců. Opatření po dohodě se zástupci finančního sektoru změnou zákona prosadila po propuknutí covidu-19 vláda premiéra Igora Matoviče. Podobnou možnost odkladu splátek zavedlo i Česko.

Podle Dvořáčka právě zavedení odkladu splátek úvěrů je klíčovým opatřením ke zmírnění dopadu pandemie na finanční sektor. Případné ztráty z nesplácených úvěrů by se projevily v příštím roce. "Koupili jsme si čas, abychom se na tuto situaci připravili," řekl. Podle NBS slovenské domácnosti podaly 150.000 žádostí o odklad splátek; to je desetina z celkového počtu úvěrů poskytnutých této skupině dlužníků.

Banky podle NBS zpřísnily podmínky poskytování půjček. Vyšší poptávku po úvěrech zaznamenal i ze strany podniků, které kvůli koronaviru čelí výpadku likvidity.

NBS upozornila, že i bez pandemie covidu-19 by zisk slovenských bank výrazněji klesal. Centrální banka opětovně vybídla ke zrušení zvláštní bankovní daně, která nezávisí na výši zisku bank, ale na jejich bilanční sumě. Zmíněný bankovní odvod, jehož sazbu zvýšila předchozí vláda, by podle NBS postupně tvořil až 40 procent zisku sektoru.